Vzkazník - cbpmr.cz

Digitál je v současné době na dvě věci, nechal jsem se zlákat digitálem,koupil ojetější Polmar digital work a přes rok se mi válí doma zcela nevyužitý. [REAGOVAT]

Myslíš těch 34 MHz? To už je skoro jako CB a ještě je to omezený jen na 1W. A vlastně jsem na 34 MHz a na 77 MHz žádnou vysílačku ručku ještě ani nepotkal.
A co se týká digitálu, to už si rovnou můžeme psát přes internet. Třeba tady na vzkazníku :-D
I když je pravda, že by mě docela zajímalo, jak ty DMR mašinky fungují. Bohužel je tam změť nekompatibilních standardů. A snažit se na digitálu o DX, to už je vlastně ptákovina, ne? To je jako snažit se o DX s mobilem... [REAGOVAT] [≡O≡]

Ještě existuje taková věc, řiká se jí Krátké vlny, a druhá je digitál. [REAGOVAT] [≡O≡]

jojo to je pravda když byli boží podmínky byl jeden z kolečka slyšet v Sušici na Šumavě jinak kolečka maj v 8 10 14 16 a 18 hodin jestli sem to dobře pobral [REAGOVAT]

Milý Jiříku,
u nás v Brně + okolí je v 99% případů ticho hrobové nejen na UHF, ale i na VHF, PMR, CB, AMA - directy i převaděče...
U Vás v Čechách se aspoň NĚCO děje. U nás na Moravě zřejmě amatéři téměř vymřeli... [REAGOVAT] [≡O≡]

Bohužel, v našich moravských končinách je na sdílenkách slyšet občas nějaký motopodnik a v zimě na kopcích vlekaře. [REAGOVAT]

Bohužel, jedno VHF kolečko jaro na sdílákách nedělá... :-( Já když zkouším sdíláky UHF, tak jen samé ticho... [REAGOVAT] [≡O≡]

Začínám z hloubi duše litovat, že nebydím v Čechách, kde to tak přenádherně "lítá" i na sdílákách... [REAGOVAT] [≡O≡]

Mikeši Jihlava,
ještě krátce k indikaci NABITÍ baterek:
Jedinej rozumnej důvod, kterej mně napadá, PROČ tato indikace na většině nabíječek radiostanic chybí - zřejmě jde o záměr výrobců. Když totiž uživatel nemá spolehlivý indikátor nabití, tak se velmi lehce stane, že baterku buď nedobije, nebo naopak přebije. On to každej nemůže až tak akorátně hlídat - podle hodin nebo přikládáním ruky - pořád něco musíme dělat, někam odcházet či odjíždět... Spoléhá se tu zřejmě ze strany výrobce na toto i na to, že člověk má tendenci k pohodlnosti a zkratkovitému jednání...
Těmito okolnostmi se pochopitelně stává, že tím takto nabíjené baterky trpí a v důsledku toho odcházejí dříve, než by odcházely při kvalitnějším nabíjení. A CO v takovém případě zbývá uživateli? Nic jiného, než koupit akumulátory nové. A přesně o to výrobcům a prodejcům jde!!! Samozřejmě je pro ně vůbec NEJideálnější, když si onen uživatel koupí nejen baterku, ale rovnou celou sadičku...
Ale ani s tím nemá schopný kšeftman problém - prostičce zákazníkovi napovídá, že ta jeho baterčička není momentálně skladem. A nebude tam ani po opakovaném dotazování... Tágže si milý pan zákazník zakoupí sadičku novoučkou a byznys vesele kvete... Byznys je prostě byznys!!! [REAGOVAT]

Beru to, Mikeši, že jsi v tom určitě víc zběhlý než já. Ale určitě vím, co je delta-peak napětí u NiXX článků a proč se používá právě tahle charakteristika. Nebudu to tady už dál rozpatlávat, protože jde stále o nedorozumění, asi se neumím dobře vyjádřit. To je jedno, necháme to být, ostatní bychom tím akorát popletli
Jinak, co se týká toho nabíjení 9V nebo 12V z USB, tak si nemyslím, že bych těch 9V nebo 12V teklo až do vlastního článku. Spíš se to někde cestou (tj. např. v mobilu) transformuje na standardních 4,2V. A těch 9V nebo 12V je v tom USB proto, aby se dal těmi tenkými kablíky a subtilními USB konektory přenést pořádný výkon a nemuselo tam téct třeba 20A. [REAGOVAT]

VHF1 kolečko okolo Jičina,Staré Paky.Každy den nekolikrat. [REAGOVAT] [≡O≡]

Sarumane,
plně souhlasím s tvým tvrzením, že na sdílákách UHF1-5 (občas i VHF3) je vedena radiokomunikace z různých staveb, kdy vazač navádí jeřábníka. Občas tam komunikují i jiní pracovníci stavby, ať už mezi sebou, nebo s nějakým svým šéfem. Docela "zajímavý" bývá u nás v Brně provoz na UHF5, kde mladí "fachmani ze stavby" mezi sebou kecají o soukromých záležitostech, a nebo kritizují a shazují některého kolegu ze stavby.
Ještě NIKDY se mi nestalo, že bych na UHF nebo VHF chytl radioamatéra! Když už jsem tam - ve zvláště vyjímečných případech - dělal spojení, pak pouze po předchozí dohodě s nějakým kolegou - víceméně pokusně, neboť - jak víš - na VHF bývá problém s anténama, na což samozřejmě žádný výrobce ani prodejce neupozorňuje, stejně tak jako se neobtěžuje upozornit na řadu důležitých detailů týkající se funkcí a funkciček radiostanic, s nimiž čile šmelí. (Hlavně, že to sype, že?) Dát k tomu jasný a podrobný návod v češtině - to je i pro "renomované a více jak čtvrt století na trhu zavedené firmy" problém převeliký...
Asi dám echo ČOI, ať tam udělá kontrolní nákup, nejlépe formou objednávky a pak to voflastruje! Pak už ti bordeláři (snad) budou vědět, co mají dělat!
Zmínění stavební otroci bývají na zmíněných kanálech i o sobotách a nedělích a dokonce i o svátcích (viz především UHF1) obvykle od šesti do šesti... Vůbec by mně nepřekvapilo, kdyby ti blbci tam bouchali i na štědrý den a o Silvestru.
Dalším problémem - nejen na sdílákách - je rušení vinou rušených. Posloucháš a nikoho neslyšíš. Pak položíš otázku "Volno na kanále?" Žádná odpověď. Chviličku počkáš a otázku v tomto smyslu zopakuješ. Když se opět nikdo neráčí ozvat, odvysíláš výzvu. Na to se ozve nějaký hysterik, kterej tě seřve, že komusi lezeš na kanál, kde hodlá komunikovat... Nemusí se tu vždy jednat jen o strupa ze stavby - může to být i namistrovaná kráva, pro kterou je pod její úroveň se s tebou bavit. Že jsi před tím nikoho neslyšel a nejméně jednou se zeptal, zda je kanál volný, to jim už při buzeraci jaksi uniká... V ten moment máš sto chutí poslat ony protestanty do onoho známého nevábného místa v těle, kam dost dobře nelze...
Dalším provozním problémem, velmi často se vyskytujícím mezi námi amatéry je nehlášení volaček. Pak ten, kdo chce s někým udělat spojení, neví, KOHO má volat. A ten, kdo může být volán, volán pochopitelně není. Takže se často musí spokojit s mnohem méně spojeními kdesi na portejblu, než kolik by mohl udělat, kdyby svou volačku častěji, když už ne na začátku a konci každé relace hlásil. Ona to není pouhá přežitá formalita z dob Svazarmu, kdy se musely značky hlásit na začátku a konci každé relace, nebo aspoň po třech minutách. Bylo to tenkrát nařízeno především pro potřebu kontrolních odposlechovek (KOS, armáda, kontráši Inspektorát radiokomunikací aj.) aby jejich členové věděli, KDO a CO vysílá a v případě nutnosti mohli patřičně-nepatřičně zasáhnout...
Pro některé z nás je problémem i předání potřebných údajů k navázání spojení. Než se takový operátor "vyžvejkne," často při mizerném či zarušeném signálu, tak by kolega protistanice mohl vyletět z kůže...
Přestože třeba beru kolegu s RS 47, on se mi v další relaci začne z nepochopitelného důvodu "točit," takže z RS 47 je rázem RS 23... Do toho se může ze zákona naschválu namontovat nějaké to "milé a ohleduplné" děťátko a pak už to není spojení, ale POROD! Nemluvě o "borcích," nemajících tušáka o existenci čehosi, čemu se říká report a lokátor... O dalších "chuťovkách" se tu raději nebudu zmiňovat, zabral bych tím celou stránku. Ostatně - vysíláme tu všichni, takže víme, co je na kanálech leckdy k slyšení... [REAGOVAT] [≡O≡]

Ahoj, mýlíš se. Vše je řečeno právě zde: http://www.cbpmr.cz/sdilene-kmitocty-77-mhz-172-mhz-448-mhz-120.html [1x upraveno] [REAGOVAT]

Co se týče UHF a VHF sdíláků, tak pokud tam někoho slyším, tak na 95% je to stavba, navádějí tím jeřábníka a nemají zájem o vykecávání. Jsou tam i o víkendech a po večerech. Je mi hloupé tam vyaílat, abych je nerušil. Občas tam přejdu s někým po předchozím spojení na PMR. Některé kraje mají na sdílákách kolečka. Možná by mělo smysl mít to na bezkoncesní UHF/VHF komunikaci ze základnových stanic, protože na PMR jsou jen ručky, kdežto tady není omezení a můžeš mít i HAM stanici s anténou, třeba i směrovkou, pokud se tedy nemýlím. Pokud ano, opravte mě.. Nicméně, když jdeš na portejbl, máš největší šanci na spojení na PMR 1-8, pak na CB, pak možná ostatní pásma/frekvence. [REAGOVAT] [≡O≡]

Ahoj, UV5R je taková klasika, taky ji mám, ale znovu bych ji nejspíš nekoupil. Citlivostí na PMR je na tom ze všech mých stanic nejhůře. Na PMR vysílání by se používat neměla, ale jsou lidi, co ji používají, zas taková tragedie to podle mě není, až na to, že jsi skutečně slyšet i tam, odkud už neslyšíš ostatní. Odskvelčovaný UV5R šumí a Sencor mluví... na stejném kanále ve stejný čas...
Já ji mám téměř výhradně na to, že k ní mám autoadaptér, takže ji mám doma na okně připojenou do zásuvky, tak mohu být někde na příjmu bez toho, abych ždímal baterku. Jak ale bylo řečeno, po stránce citlivosti je z mé sbírky stanic nejhorší. O něco lepší je Puxing PX888K, který má i půlwatt, ale také to není žádná sláva. Jako nejlepší dualband se mi jeví buď kombinace dvojčat singlebandů Alinco DJ-A40 a A10, citlivost supr, nestalo se mi ještě, že by Sencor SMR600 slyšel a A40 ne, spíš naopak. A40 (UHF verze má ale bohužel také 1W, takže na PMR to oficiálně není (nehledě na to, že to má odnímatelnou anténu)). Dále tu Mikeš chválil Tyt md380 a Martin Jevíčko chválil Radioddity GD77, obě umí i digitál a měly by na tom být citlivostí dobře.

Takže shrnuto: UV5R je populární, hodně lidí jí má, je levná a za tu cenu něco nabídne. Není moc citlivá a nesplňuje VO pro PMR. Beze zbytku splňuje pravidla pro sdílená pásma UHF i VHF. Já bych ji asi nekupoval znovu, ale vesměs pro ni využití mám. [REAGOVAT]

Ahoj, něco pro portejblisty! http://jdem.cz/dqxjd6 [1x upraveno] [REAGOVAT]

Ahoj, VO pro sdíláky bylo vydáno v době kdy digátální televize ještě byla v plenkách a tak se na 6 kanále ještě vysílala televize analogově. Dneska máš všude Digitál, tak si s tím nelam hlavu. [REAGOVAT]

Jo, to jsem vlastně četl. Ale nepochopil jsem odst. 6:
6) provoz stanic v pásmech 172, xxx MHz není povolen v oblastech příjmu televizního vysílání na 6. televizním kanálu

Jak já jako laik zjistím, na jakém kanálu vysílá TV tam, kde zrovna courám polema? [REAGOVAT] [≡O≡]

UV-5R je dualband, tj. VHF (tzv. "dvoumetr") + UHF ("sedmdesáticentimetr"). Bez licence ji smíš využít jen na tzv. sdílených kmitočtech, těch je 5 na VHF (okolo 170MHz) a 5 na UHF (okolo 450MHz), viz: http://www.cbpmr.cz/sdilene-kmitocty-77-mhz-172-mhz-448-mhz-120.html
Samozřejmě na všech ostatních frekvencích, které to umí, smíš poslouchat.
Na PMR s tím nesmíš vysílat. [REAGOVAT] [≡O≡]

Chlapi díky, víceméně jsem podobnou odpověď čekal. A koukám, že jste se o tématu baterií rozpovídali celkem dost
Na druhou stranu si tu kolíbku najdu (někde ji doma mám, jen si vzpomenout... hahaha) a aspon jednou zkusím použít, abych okoukl, jak se to chová. Možná by se dalo při opakovaném používání praktickým sledováním očíhnout, z jaké úrovně vybití (jeden, dva dílky nebo úplně prázdná) to jak dlouho trvá a třeba 3x nabíjet v kolébce tzv. "na timer" a 1x je nabít v IPC-1L.

Ještě bych se rád zeptal na Baofeng UV-5R.

U kamaráda jsem si ji prohlédl a nadchla mne jak zpracováním, tak funkcemi a vybavením a cenou. Rád bych ji koupil z wish.com, kde ji koupil i kamarád. Ale zase mám pár otázek. Odpovědi na ně se jistě už řešily, takže pokud budete znát link, díky za něj. Jinak by mne zajímalo toto:
1) prý se dá koupit originál a bohužel taky kopie - prý je rozdíl v kvalitě a poruchovosti, přičemž odchází firmware a vyviklává se konektor antény?
2) na jaké vysílání se hodí? Koupil bych ji jen v případě, že mi bude k něčemu. Koukat se na ní doma na poličce nechci. Na PMR by se používat neměla kvůli výkonu 1W (na nastavitelném minimu), oddělitelné anténě a i proto, že s 1W ostatní uslyší mne, ale já už neuslyším je, protože prý není kvůli širokopásmovosti tak citlivá na 446 MHz. Vysíláte s ní teda na PMR nebo je to prasečina a nedělá se to? (čekyl bych odpověď NE, ale pro jistotu se ptám).
3) na jakých frekvencích kromě PMR s ní bez licence tedy můžu vysílat a najdu běžně spojení?
4) je vůbec tedy vhodné ji koupit? Prý se "hodí" při PMR DX pro komunikaci, pokud se s čistými PMR člověk nedovolá? - Tam bych tedy čekal vysílání na jiné frekvenci bez nutnosti mít licenci. Je to tak?
5) Je tu někdo z okolí Pelhřimova, Humpolce, Zruče n.S. (tam bude Tomáš Vlašim), kdo by se chtěl případně sejít, trochu mi dovysvětlit problematiku a případně mi ukázat práci s pevnou (stolní) stanicí? - po pravdě bych celkem neskromně rád viděl na živo něco principiálně podobného jako toto https://youtu.be/lh7NwKjmkRk

Díky ;-) [REAGOVAT] [≡O≡]

Nemůžu si nepovzdechnout: měl jsem vždycky nejradši NiCd, škoda že se kvůli ekologii už nedělají. Sice měly paměťový efekt, ale ten se dal vždycky vyřešit několika úplnými cykly. Nebylo tak problém najít v roce 2005 třináct let starý notebook, jehož akumulátor zvládl pořád čtyři hodiny. Mám někde v šuplíku schovaný pár NiCd AA Sanyo, na kterých je rok výroby 1991 a v NiCd nabíječce do nich nacpu 720 z 800 uvedených mAh. Nasel jsem v roce 2001 na brigádě v PC bazaru, kde je někdo přibastlil na základní desku počítače místo původní baterie. Od té doby jsem je používal několik let nejdřív v discmanu a pak v bezdrátové myši a jedou pořád. Dneska se v liIon baterii pokazí jeden článek, elektronika ji prohlásí za mrtvou a jde se kupovat nová. Konec povzdechu. [REAGOVAT]

Editoval jsem ti příspěvek s tím "nemožně" dlouhááátánským linkem .... Od toho tu existují zkracovače adres ;-) ... třeba http://jdem.cz a další jiné ... [REAGOVAT]

jinak na aliexpresu jsou ty články co poptáváš dostupné zde je trochu krkolomný odkaz: http://jdem.cz/dqxcv2 [REAGOVAT] [≡O≡]

ahoj sarumane. Li-ion tužkovky mám doma a jsou dobré...a stačí jen 2 do celé sencorky. nabíjení je ale problém, jelikož nabíjecky se slotem na AAA ale nabíjením 4.21V s charakteritikou pro liion nejsou moc dostupné. je potřeba si ji sestrojit ale není to ani drahé a ani těžké. pokud budeš chctít dám ti do malilu více info i s odkazy a tak [REAGOVAT]

jirko. nechci tě poučovat a už vůbec se hádat. ale říct že u každého článku se nabíjecí proud snižuje? JIRKOOOOOOO. neblázni. co se stane jak píšeš u olova když po 10ti hodinách neodpojíš zdroj nabíjení? ( berme pouze tupou nabíječku) ... krutě vyvaříš baterku až ji zničíš.... nabíjecí proud se sníží jen minimálně, protože se vnitřní odpor mění také minimálně. jediná technologie co má tyto parametry (nulový konečný proud) je lithium iont a její frakce. Evidentně nemáš ponětí o tom jak se stanovuje detla peak u niklo metal hydridů a kadmií a jaké jsou charakteristiky ostatních članků a technologií (jak píšeš třeba olovo). takže doporučím odbornou literaturu. budeš možná překvapen jaký je v tom zásadní rozdíl. ber to jako radu. nikoliv jako rejpání... taky jsem se to musel učit. každopádně baterie mají nějakou elektrickou pevnost konstrukce článku tzv průraznost a to je dáno vlastnostmi elektrolitu a vzdáleností elektrod. od toho se odvíjí maximální snesitelné napětí... např můj mobil od samsungu nemá nabíjení 9V ale kolega má vyšší model a ten umí i 9v nabíjení z USB... jiný kolega má dokonce mobil co umí 12V nabíjení z usb (DNES SE TO STÁVÁ STANDARTEM) a není v tom problém... ty články to prostě krátkodobě snesou bez závažnější ztráty např kapacity. nicméně dnes v době kdy baterie (akum) je opravdu max na 2 roky je to stejně jedno. a jak píšeš o rozdílu 4.1V a 4.2V a rozdílů cyklů a kapacit. to je dost diskutabilní, ale nebudu to více rozebírat. menším napětím se nic nezkazí, ale jen dodám že se měnila doba nabíjení, ale objem enegie dodaný do aku byl cca stejný jen se tzv. šetrněji nabíjel. 100% oba tebou popisované články s rozdílnými kapacitami by na testeru vykazovali dosti podobné hodnoty. ... ale proč ti to vlastně píšu, jen pro to , aby jsis udělal malinko jinej náhled na tuto problematiku. je to opravdu doba co to dělám a repasuji různé baterie (akumulátory, akupaky) vyrábím balancery elektroniku pro vlastní potřebu jelikož jsem tento obor i studoval avěř mi že jsem si s tím užil své... a nikdo doma nemáme laboratorní podmínky aby byly patrné zásadní rozdíly měřené v laborkách. ale jedno je jisté. je to velmi zajímavé a mě to jistou dobu velmi bavilo... však co jsem musel článků topit s sulfátové vodě abych nezapálil barák takže asi tak... slunce v duši [REAGOVAT] [≡O≡]

Kdysi dávno jsem měl CB ručku a v ní NiCd články s 800 mAh, nabíjel jsem je naivně nabíječkou co byla k vysílačce, nic jiného jsem neměl a baterky šly samozřejmě do oněch míst. Brzy byly chvíli po nabití téměř vybité (neboli po stisku PTT se vysílačka rychle přepla na LOW výkon, display pohasl a protistrana ode mě slyšela sotva volačku). Nepomohl ani nákup 2000 mAh, protože se s nimi stalo totéž.

Nyní, po letech, poté, co mobily dávno přešly z Ni** na Li-on/Li-pol, přestal se řešit paměťový efekt a stalo se samozřejmostí, že zařízení si samo řekne kdy je nabité a další přebíjení samo vypne, jsem si koupil dualbandky a PMRky. Všechny dualky, Baofeng UV-5R (jak zmiňuje Telegnost), Puxing i singlebandy Alinco tohle zvládají, stejně tak jako můj ruční scanner/přijímač. Prostě to dám nabít, potom až svítí zelená, tak to vyndám a je to. Nemusím se bát přebití a nic hlídat. Také se nemusím bát přílišného vybití, stanice to pozná a chcípne jako by ji uťal. Takže i když ji zapomenu zapnutou, nic strašného se neděje.

Horší je to s PMRkama, jak Sencor, tak Intek co mám, jedou na tužkovky, ty jsou NiMH, nabíječka neumí poznat, že je nabito, takže u toho musím hlídkovat. Dále nevím, jaký tam teče proud a jak dlouho se to má asi nabíjet, takže si nelze ani nahrubo říct "ok, tak přijdu za 8 hodin a zkontroluju to". Do CB jsem si koupil Eneloopy i s chytrou nabíječkou, abych je šetřil, naštěstí zatím není třeba to nabíjet nějak kór často. Je však ještě brzy na nějaké hodnocení, ale zatím se drží dobře. Vysílačka nechcípe po stisku PTT a zdá se, že přežívá v pohodě i delší relaci... Zkoušel jsem pátrat po Li-ion tužkovkách, ale víceméně bez úspěchu... [REAGOVAT] [≡O≡]

Jasně, Mikeši, je to tak. Myslel jsem to tak, že nabíjecí proud klesající s nabitím článku není de fakto vlastnost článku, ale vlastnost nabíjecí metody. Budeš-li nabíjet článek konstantním napětím, bude nabíjecí proud s nabitím článku postupně klesat u každé technologie, ať už je to LiION, LiPOL, NiCd, NiMH nebo olovo. Tak jsem to myslel. Samozřejmě různé technologie mají různé optimální metody nabíjení, ale použijeme-li nabíjení konstantním napětím, bude vždy nabíjecí proud postupně klesat až k nule. U LiION a LiPOL je tahle metoda v podstatě znouzectnost, tyhle články se totiž nesmí nabíjet vyšším napětím, protože při překročení těch cca 4,2V na článek dojde k jeho spolehlivému zničení. Možná, že nové varianty těchdle článků už krátkodobě zvládnou víc (jak Ty píšeš 6/9/12V), o tom informace nemám, ale původní články tohle napěťové omezení měly. Dokonce platilo, že kdo nabíjel napětím 4,2V, dosáhl vyšší kapacity článku, ale nižšího počtu cyklů, a kdo nabíjel napětím jen 4,1V, měl sice o něco nižší kapacitu článku, ale vydržel mu více cyklů. Výrobci notebooků toho využívali, když vyráběli dvě (nebo více) verzí té samé baterie, lišily se kapacitou (např. 4400 vs. 5200 mAh), jenže v nich byly ty samé články. Takže kdo si koupil (dražší) baterii s větší kapacitou, zaplatil za to ještě (kromě peněz) kratší životností. Proto se nakonec doporučovalo nabíjet LiION napětím jen 4,1V a LiPOL 4,2V. [REAGOVAT] [≡O≡]

Telegnoste, indikace nabití je opravdu věc, která by měla být všude a jedná se tu o trapný obvod ani ne za 1 USD, ale ne každý výrobce chce být tolik "user friedly" takže na to prdí. jde si k aku bloku nebo paku dodělat (pokud je uvnitř aku aspoň minimum místa) ale bylo by to jen šidítko. kde jsou ty časy kdy jsem měl na svém aku u notebooku od DELL přímo indikátor nabytí na stisk přesného místa a ukázal se přesný údaj v % ... stará dobrá logika, dnes bohužel sci-fi [REAGOVAT] [≡O≡]

Jirko. v zásadě máš pravdu, ale musím tě opravit. jak píšeš o vlastnostech elektroniky, že omezují nab. proud u liion/lipol aku tak pravdu rozhodne nemáš. jednoduše. vezmeš-li holý článek (použijme li-ion 4,2 a 2000mAh pro demonstraci) a začneš ho nabíjet vybitý (správně vybitý a ne podvybitý někde kolem 3,2-3,3 V) pouze stabilizovaným napětím přesně na 4,21V (dle typu samozřejmě) bez omezení proudu, tak bez problémů jeho startovací nabíjecí proud může být 2A tedy 1C (1C rovná se 1 ku jedné kapacita vs. nab. proud) a pokud budeš sledovat jeho charakteristiku, tak bude pomalu klesat se zvyšujícím se závěrným napětím. ve výsledku jakmile se na článku objevý napětí 4,21V nabíjecí proud bude sotva měřitelný (ověřeno 1000x na stavbách různých aku zařízení a letech praxe). pokud budeš chtít bezpečné nabíjení, pridáš elektroniku hlídající 3 parametry a to jsou 1. maximální nabíjecí napětí a jeho stabilizace 2. maximální nab. proud (nastaveno předem) a teplota příp. ještě čas a závěrné napětí. ... nic víc, nic míň... (elektroniku k bateriím stavím tak vím co říkám).

pak je ještě jedna možnost. a to rychlonabíjení vyšším napětím a proudem dle typu a konstrukce článku. Tedy pokud do aku o hodnotách 4.21V (nom 3,7V) a kap. 2Ah krátkodobě pošlu 6/9/12V (dle typu co který konstrukčně zvládne) a zvednu tímto proud na 5C (5x kap aku) tedy 10A tak mohu článek nabít na 50% během krátké chvíle, pak musím inteligentně v závislosti na teplotě a konstrukci článku postupně napětí a tím logicky i proud snižovat symetricky s nabytou kapacitou. k tomuto slouží jednoduché logické obvody konstruované tzv na tělo každému článku. a tam už lze říci, že nabíjecí proud řídím. ale z podstaty samotného článku, pokud do něj přivedu pouze nominální stab. napětí nelze říct, že musím řídit proud. to opravdu ne. pozor toto platí opravdu jen u li-ion a dalších frakcí. je to jen fyzika a chemie. se snižujícím se vnitřním odporem v závislosti na nasycení elektrolytu se přímo úměrně proud sám od sebe snižuje a tedy není potřeba ho řídit - ovšem pro ochranu samotné aku a zařízení je na místě každý proces nabíjení minimálně hlídat a při rychlonabíjení ho přímo řídit. myslím že takto je to více srozumitelné. nebo ne? [REAGOVAT] [≡O≡]

Ahoj přátelé tak tu máme nový rok a sním i mé první putování jedná se o cestu na zříceninu hradu Lichnice na místě bych měl být kolem 11:30.. Čas je prosím přibližný, jelikož si nejsem jistý tempem mé chůze po Vánočních svátcích. Takže třeba zítra neslyšenou Richard Golčův Jeníkov a cestovatelka Daisy. Lichnice JN79TV 497 m.n.m [REAGOVAT]

Ahoj kamarádi, malé bilancování mých spojení a poděkování. Stejně jako vloni i letos pár QSLíků.
Děkuji za spojení a těším se na ta letošní.
Ulov si svého Hraboše 2017 - http://www.mirah.cz/2018/01/02/ulov-si-sveho-hrabose-2017/ [REAGOVAT]

Jak tady tak čtu o akupacích (či akublocích, česky akumulátorech) - je s nimi problém. Problém je především s jejich nabíjením, jelikož je zřejmě v 21.století pod úroveň některých výrobců nainstalovat do nabíječek indikaci jejich nabití. Musí se to proto hlídat na hodinách a přiložením ruky - pokud je baterka výrazněji zahřátá, pak má dost a je třeba její nabíjení ukončit. Jen ve vyjímečných případech byl výrobce ochoten se ponížit tak, že zmíněnou indikaci do svojí nabíječky nainstaloval. Nevím, kolik a které typy radiostanic jsou těmi v tomto směru oněmi lépe vybavenými, vím ale bezpečně, že jednou z těchto staniček je Baofeng UV-5R. Tam při nenabité baterce svítí ledka na nabíječce červeně. Po plném nabití baterky tato zezelená. Jednoduché-přehledné-jasné. Kéž by to tak fungovalo všude! [REAGOVAT] [≡O≡]

Ano, modeláři stále používají akupaky holé, jelikož často potřebují i desítky ampér. Já jedním takovým 11.1V v zimě startuji auto při vybité autobaterce Dají se sehnat i akupaky s elektronikou - jeden takový mi pěkně rušil FT-817, takže od toho ruce pryč...
Co se týče monočlánků 3.7V (např. 18650) - ty jsou taky jak holé, tak s vestavěnou elektronikou (jsou však delší, všude se nevejdou a s proudovým omezením). [REAGOVAT]

A ještě malý odkaz na zajímavou stránku, kde jeden borec testuje akumulátory dlouhodobě nejen na dosažitelnou kapacitu, ale i na počet cyklů. Zde si zmíněné aku LADDA vedou na výbornou... No možná si zde někteří další najdou i svůj aku.: http://aacycler.com/ [1x upraveno] [REAGOVAT]

Tak super, díky za tip na ten aliexpress, to mě nějak nenapadlo. Kouknu na to. Ty BPI mi přijdou přeci jen o něco lepší než ty ikeácký.
Jinak, ano, pro LiIon/Pol články se používá CC->CV charakteristika. A je teda taky pravda, že některý LiIon články z číny na sobě žádnou elektroniku nemaj, je to holt daň za nízkou cenu, každý si to pak musí ohlídat sám - tj. jak elektronikou v nabíječce, tak i elektronikou ve spotřebiči. A nejsem si jist, jak je to s modelářskými články a bateriemi, v těch myslím elektronika nebyla standardně (kvůli vysokým proudům), ale težko říct, jak je to teď. [REAGOVAT] [≡O≡]

pošta na outlook.com mi portejbly z DX nástěnky do spamu neháže. pokud s tím máte problém, pomozte je na vašich serverech vyndat ze spamu tím, že je označíte jako "není spam" pokaždé, když se to stane. pokud to uděláte hodněkrát, je šance, že se server naučí, že to opravdu není spam. pomůžete tím sobě i cbpmr.cz [REAGOVAT]

BPI se dají sehnat na Aliexpressu za cca 30 - 35,- Kč. Pokud jsi s něma spokojen tak fajn, já prozatím od této marky používám jen Ni-Zn aku, ale prozatím se mi jeví solidně.
A ano - lithiové články se nabíjejí systémem CC -> CV, tzn. nejprve konstantním proudem a po dosažení horní hranice napětí článku (běžně u Li-Ion 4.2V) se přejde na nabíjení konst. napětím, kdy nab. proud zvolna klesá. Bez elektroniky bychom hořeli... Ale nejen na akupacích, ale i na monočláncích (např. typ 18650) bývá vestavěná elektronika, která si tuto charakteristiku dokáže ohlídat (včetně podpěťové, přepěť., nadpoudové a teplotní ochrany). [1x upraveno] [REAGOVAT] [≡O≡]

Já mám z Ikea ty bílý - s větší kapacitou a s nízkým samovybíjením. Jsou dobrý, používám je v blesku k foťáku a i po měsíci nebo dvou mají pořád sílu blejskat. Jinak, dřív jsem kupoval nabíjecí AAA a AA v GM Electronic, mívali tam články značky BPI a ty jsou teda super. Vybíjení skoro žádný, kapacitu si pořád držej, nabíjecí i vybíjecí proudy slušný, prostě dobrý baterky za dobrý peníze (4 ks za cca 200Kč). Škoda, že už je neprodávají.
Jinak, co se týká LiION a LiPol aku, tak ty nemají vlastnost, že by s nabitím článku klesal proud, to je vlastnost nabíjecí elektroniky, která při nabíjení nesmí překročit nabíjecí napětí 4,1V případně 4,2V. Takže čím menší je rozdíl napětí (nabíjecí napětí mínus napětí článku), tím menší je pak nabíjecí proud, to jsou prostě zákony elektriky. Každopádně z uživatelského hlediska je to jedno [REAGOVAT] [≡O≡]

Na Seznamu je to stejné,budto systém vytřídí ohlášené portejbly jako spam a zařadí do příslušné složky nebo zašoupne do složky Hromadné zprávy. [REAGOVAT]

Ahoj. Jednoduše. Sencor smr 600 (mám teké) má pouze tzv. "tupé nabíjení" tedy cpe do aku proud do se do ní vejde klidně hodiny. a to není dobré, aku se hřejou a degradujou. jediné rozumné nabíjení Ni-Mh článků je tzv chytrou nabíječkou a článek po článku. stačí na to obyč nabíječka z lídlu za 400kc v akci. sice říkám obyč, ale má zasadní 3 funkce: 1. před nabíjením si každý článek tzv. osahá a vybije jej. 2. ho nabijí optimálním proudem a za 3 po dokončení nabíjení článek dál nenabíjí, pouze jej udržuje ve stavu "vzít a jít"
to řídí jednoduchá ovšem zásadní elektronika pomocí charakteristiky delta-peak. Nimh/nicd články narozdíl od moderních a "lepších" liion/lipol/lifepol nemají vlastnost že s nabytím článku klesne nab. proud na téměř nulu (fyzikální vlastnost lithia) ale ikdyž jsou plně nabité tak do nich valí relativně velké proudy dál. Nemá smysl dále popisovat pochody v elektrolitech, ale jedno je jisté. pokud chcete používat baterie déle než rok a opravdu si užít cca 2000 nabíjecích cyklů bez pamětového efektu a rapidního snížení kapacity již po 200-300x nabytí, tak používejte "chytrou" nabíječku která nejen nabíjí články, ale také se o ně stará aby vydrželi. jinak LADDA 650 a LADDA 900 mAh mám doma již dobu a jsou to perfektní akum. Doporučuji i přes podezřele nízkou cenu jsou snad i lepší než varty za 400kc. [REAGOVAT] [≡O≡]

To vytečení, to je pech. Stát by se to nemělo. Já si je kupuju do čelovky a mlýnků na pepř a sůl a zatím všechno v pohodě. Možná vadná série. Uvidím jak dlouho vydržej ty loopy a pak o nich můžu taky něco napsat. Zatím je mám cca tři roky a držej. Ono je to nakonec taky o tom jak to kdo skladuje než to koupíš, jak často je používáš a čím to nabíjíš... A nakonec přijde ta vadná série a stejnak nezmůžeš nic. [REAGOVAT]

Voltcraft IPC-1 používám již téměř 15 let a je to solidní nabíječka, ale jen pro nové, či zánovní akumulátory. Pokud je aku starší a jeho vnitřní odpor stoupne, pak má nabíječka problém detekovat deltaV. Pak nabíječka stále nabíjí dokud nepřekročí čas. limit (myslím, že to je 15h, atak do článku s cca 800mAh nasoukáme při 200mA celkem 3Ah!). Částečně se to dá obejít nastavením většího nab. proudu (u AAA z 200mA na 500mA), což ovšem moc ideální hodnota pro AAA, navíc starší, moc není...
Dnes jsou na trhu inteligentnější nabíječky, např. SkyRC MC3000, kde se dá např. pro starší články zvolit deltaV i 0mV (IPC-1 má tuto hodnotu pevnou, neměnnou), optimálnější nab. proud pro AAA (např. 300 ~ 400mA), nastavit svůj kapacitní, časový, či teplotní limit, atd.
Tudíž Voltcraft ano, může být, ale má své meze. [1x upraveno] [REAGOVAT]

Hodím pár zkušeností s ikeáckými články: Používal jsem od podzimu 2012 do léta 2017 zelené AAA Ikea Ladda 750mAh a AA Ikea Ladda 2000 mAh. Jednalo se o klasické (tj. ne-eneloopovité) NiMH články. V roce 2012 vyhrály (pokud mi paměť slouží) dTestové srovnání před dalšími a to kombinací počtu cyklů po které drží kapacitu a výhodné ceny. AAA články jsem používal na všech svých PMR portejblech a AA byly celou dobu v CB ručce. Vloni v létě jsem zjistil, že většina článků už to má bohužel za sebou - z osmi AAA byly bezproblémové dva, u zbytku při delším napětí skokově klesalo napětí a stanice se vypínala, u AA jsem zachránil čtyři. Ikea mezitím přišla s novými typy, jednotnou řadu Ladda rozdělila na dvě - nižší kapacita + nízké samovybíjení a vysoká kapacita + vyšší samovybíjení. Koupil jsem tedy do Sencoru AAA s vyšší kapacitou a zatím fungují velmi dobře, dokonce bych řekl, že jsem je od srpna nabíjel jen 2x a to vždy po portejblu, prakticky se samy nevybíjí. Co mě ovšem zklamalo jsou alkalické baterie. Koupil jsem si je na dovolenou do Chorvatska, abych tam mohl pustit ručku a proskenovat CB a aniž bych je vůbec kdy použil, zjistil jsem za tři dny, že do vysílačky vytekly. Neřekl bych, že takhle by se měly baterie chovat, byť bylo nějakých 33 stupňů Celsia. [REAGOVAT]

Ano Martine, tato "technologie" nabíjení se nemění zřejmě kvůli ceně. Když na ně zapomeneš, není problém je nabíjet týden. Já osobně jsem si taktéž koupil obdobnou nabíječku a nabíjím každou baterii zvlášť, aspoň vidím jak moc jsou v kondici a jestli nějaká nehapruje. Co se týče těch baterií budu rád, když se s hodnotami pochlubíš hlavně srovnání kapacit jednotlivých článků. Ikea má dobré a levné klasické tužky, ale jak jsou na tom nabíjecí ještě netuším, sem eneloopák. Dej je vybít a nabít... důležité je aby se hodnoty natlačené do nich moc nelišily. [REAGOVAT] [≡O≡]

Souhlasím s Jerrym, nabíjecí elektronika v té kolíbce respektive ve stanicích není nijak inteligentní - podle návodu doporučujícího nabíjet 10-14 hodin to vypadá, že to prostě nabíjí trvale nízkým proudem a nic víc. U nízkého proudu nehrozí NiMH článkům příliš přebíjení, takže je to bezpečné, ale ne zrovna šetrné. Když jsem stanice před šesti lety kupoval, tak jsem ty přibalené články zkoušel v kolíbce nabíjet a zjistil, že nabíjení nepřestává ani když nechám stanice v "docku" týden. Nevím, jestli se konstrukčně za tu dobu něco nezměnilo, ale tohle se mi nelíbilo. [REAGOVAT] [≡O≡]

Ahoj. Dle mého názoru je pro akumulátor vždy šetrnější inteligentní nabíjení tzv. článek po článku což inteligentní nabíječky splňují a věnují se každému článku zvlášť. Vyhnul bych se i nadměrně velkým nabíjecím proudům (ext. rychlému nabíjení).
U sériového nabíjení (např přes dok stanice) do hry vstoupí rozdílné vnitřní odpory jednotlivých článků a tak vždy nějaký jednotlivý článek je více zatěžován než zbytek akumulátorů... U vysílaček nabíjím osobně inteligentí nabíječkou, srovnání životností nemám, ale můj kamarád např. během tří let už dva akumulátory musel zahodit když je nabíjel uvnitř hledačky kovů (používá ji velmi často)... , když přešel na int. nabíječku vydržely mu všechny asi 4 roky, šlo ovšem o akumulátory nižší třídy. [REAGOVAT]

Ahoj všem. Mám následující dotaz.
Používám Sencor SMR600 + nabíjecí akumulátory IKEA (www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/90303880 - měly by technicky odpovídat Eneloopům - nízké samovybíjení). Akumulátory můžu nabíjen v kvalitní nabíječce Voltcraft IPC-1L (www.voltcraft.cz/nabijecka-ipc-1l.k201101). To ale předpokládá časté otevírání stanice a vyndavání a vkládání akumulátorů. Anebo mohu vysílačky pohodlně nabíjet v dokovací kolébce. Jak kvalitné péče pak v takovém případě o akumulátory je? A který způsob nabíjení z těchto dvou je vhodnější? Případně je v tomto případě rozdíl v kvalitě péče o aku výrazný? Děkuji [REAGOVAT] [≡O≡]

O kritiku vůbec nejde pohoda ... je dobré to probrat. Řešení jistě nějaké existuje, velké weby a známé e-shopy též odesílájí tuny mailů a nepadá jim to do spamu, budu zjišťovat podrobnosti a případné rady a zkušensoti někoho kdo už toto řešil ocením ;-) .... [REAGOVAT]

Jasné, to nie je kritika tohto webu, skôr som to myslel ako návod - ak by viac ľudí vyhodnotilo tieto správy ako "Nie je to spam", možno by to pomohlo spamfiltrom u Google to vyhodnocovať ako OK správu. [REAGOVAT] [≡O≡]

Bohužel tuto skutečnost neumím ovlivnit, jelikož hosting používá jedinou IP adresu na odesílání mailových upozornění a bylo mi sděleno že někteří provideři Gmail nebo Seznam občas vyhodnocují velké množství odeslaných mailů poslaných v krátkém čase za sebou z jedné IP jako spam, je to jejich politika kterou já neumím nyní ovlivnit! Dříve to nedělalo protože nebylo tak velké množství odběratelů.... Pokud někdo fundovaný umí poradit ideální programátorské řešení budu rád! Pište mi prosím příp. soukromě. Díky (ADMIN mail: cb16 zavenáč volny.cz) [1x upraveno] [REAGOVAT] [≡O≡]