Začínáme a sluší se napsat o čem vlastně to CB, neboli síbíčko je. Chcete znát základy provozování a využití CB radiostanic, tak čtěte dál.
CB (anglicky Citizen Band) je zkratka označující radiové občanské pásmo uvolněné
k provozu široké veřejnosti bez nutnosti jakékoliv registrace a placení provozních
poplatků.
Občanské radiostanice pracují v kmitočtovém pásmu krátkých vln v blízkém okolí frekvence 27 MHz. Při CB provozu
je možné u nás využívat 80 kanálů, které jsou přístupné široké veřejnosti bez
omezení a tedy i bez jakýchkoliv priorit. Stanice nepodléhají ohlašovací
povinnosti a její uživatelé jsou pouze povinni dodržovat ustanovení tvz. všeobecné oprávnění
Českého telekomunikačního úřadu o používání CB stanic. Každý nový uživatel by si měl tyto předpisy tedy přečíst.
1. kanál - je doporučen jako svolávací (zde je velká část stanic trvale na příjmu a po navázání
očekávaného spojení pak účastníci dohodou přecházejí na jiný volný kanál, aby nerušili ostatní.)
9. kanál - je předurčen pro nouzová volání a využívá se pouze pro informace zvláštní
důležitosti, jako například v případě dopravní nehody, ohlášení požáru atd. Toto pravidlo platí v
celé Evropě. Respektujte tedy využití 9. kanálu a nepoužívejte ho pro běžné spojení!
10. kanál - je v ČR hojně využíván jako národní komunikační kanál pro všechny řidiče včetně kamionové dopravy. V každých větších městech často funguje tzv. navigační info kanál za přispění ochotných dobrovolníků pobývajících často u vysílačky. Jde o tak zvané dopravní infokanály. V dopravní nouzi můžete na desítce získat vždy drahocenné informace!
18. a 23. kanál - je vyhrazen pro provoz dálkově ovládaných záznamníků (opakovačů). V běžném provozu by jste to měli respektovat a pokud někdo zrovna přes opakovač komunikuje zvolte pro váš běžný rozhovor jiný volný kanál.
19. kanál - je obecně využíván jako mezinárodní kanál pro řidiče kamiónů ( u nás se ovšem vžil spíše kanál č. 10! )
24. a 25. kanál - zde je povolen pouze provoz digitálních dat (třída vysílání F2D, F3D - tvz. Packet Radio). Běžné hovory by zde neměly vůbec probíhat! Podrobnější údaje o doporučených frekvencích a kanálech můžete nalézt opět ve všeobecném oprávnění
Každý nový uživatel
CB stanice by si měl zvolit svoji "volačku", neboli volací znak. Jde o to aby
ostatní uživatelé při navazování komunikace věděli, s kým spojení navázali.
Volačka se obvykle skládá z křestního jména a místa odkud obvykle vysíláme.
Např. volačka Ferda Mravenec nám na první poslech neřekne, že se jedná o
majitele CB z Liberce a musíme se znova dotazovat na město odkud vysílá ( na
tvz. QTH - viz. Q-kódy).
Dobrým výběrem je tedy například volačka Ferda Liberec. Pokud víme, že
v našem městě již taková volačka existuje vkládáme za jméno číslovku
(Ferda 2, Ferda Dvojka Liberec...) a nebo zvolíme uplně jiné jméno a
nemusí být přímo z kalendáře... (Žralok, Orel, Medvěd, Knedlík, Smrček
atd. atd. i to muže být součást vaší volačky :-)
Pokud si pořídíte síbíčko i do automobilu přidáváte do druhé části volačky dodatek "mobil" (např. Ferda Liberec mobil).
V případě, že voláte dočasně z jiného místa než je vaše domácí (např.
na kopci, u kamaráda atd) přidáváte do druhé části volačky slůvko
"portejbl". Volačka pak může znít třeba Ferda Liberec "portejbl"
Sněžka.
Základním pravidlem je, že se před zahájením komunikace na daném kanále přesvědčíme, že nebudeme nikoho dalšího rušit a že je
kanál volný. Používejte proto vždy tvz. Squlech, což je ovládací prvek šumové brány. Jedině poslechem stanice v šumu a položením
otázky "Je na kanále volno?" zjistíme jednoznačně zdali je kanál volný.
Nezapomínejme na to, že se může stát, že blízká stanice je na příjmu a
má spojení se stanicí vzdálenou, kterou Vy neslyšíte. Nevhodné
přerušení dálkového spojení je pro ostatní velmi nepříjemné. Pokud je
na kanále hovor, počkejte až dohovoří. Pokud máte chuť se do hovoru
zapojit, nebo pokud nutně musíte hovor přerušit, počkáte až jeden z
účastníků skončí
a v pauze vstupte do hovoru
slovem " B R E J K " ( původ opět z angličtiny "Break"). Tak je nutno činit do té doby, než vás jedna ze stanic vyzve slovy " P O J Ď B R E J K U ".
Poté můžeme začít hovořit a po představení volačkou pokračujete tím co
máte na srdci... Pokud na síbíčku začínáte a máte ostych před zahájením
rozhovoru s ostatními účastníky, hoďte ostych rychle za hlavu, neboť
většinou si s vámi každý síbíčkář rád pohovoří, dá vám reportík (údaj o
tom jak vás slyší) či vám poradí s nějakou další technickou otázkou
(atd.) "Brejci" jsou všeobecně vítáni pro oživení hovoru na kanále.
Pouze je vhodné si určit určitou hranici slušnosti, kdy je vhodné do
hovoru vstoupit a kdy je vhodné chvilku počkat...
Pokud budete na kanále úplně sami a chtěli byste zkusit navázat spojení s někým dalším, můžete zkusit zavolat "všeobecnou výzvu na kanále"
Na tuto výzvu reagují většinou všichni momentální posluchači, kteří otázkou "kdo dával výzvu?"
s vámi rádi začnou komunikovat. Témata povídání přes CB bývají rozličná
a závisí na momentálním obsazení síbíčkářu na jednom kanále. Můžete být
tak běžně svědky i účastníky technických debat o opravách radiostanic,
výrob antén, o politické situaci, o zážitcích z mládí přes povídání
vtipů až po líčení receptu na dobrý gulášek. :-)
Síbíčko vás jistě sblíží s ostatními a může se stát přímo i vaším koníčkem. A hlavně můžete přes CB nalézt mnoho
nových informací, známých a kamarádu, což je na tom to nejhezčí.
Při většině spojení po vás bude chtít protistanice informaci o tom jak jí slyšíte, jde o tzv. REPORT, který je udáván dvěma veličinami, čitelností (R) a sílou signálu (S), pokud vlastníme stanici s měřičem síly signálu. Původ zkratky RS příp. RST pochází z angličtiny a je shodně používán licencovanými radioamatéry po celém světě.
R = Readability , S = Strength a T = Tone
Česky: R = čitelnost, S = síla signálu a T = kvalita morse tónu /pouze u telegrafie.
V minulosti se na občanských pásmech nevhodně vžila obecná klauzule R= Rádio , S= Santiágo, tyto výrazy se snažte spíše nepoužívat.
Je zvykem nejdříve sdělovat čitelnost, následně sílu signálu (např: 59). Pro názornost přikládám jak by mohlo dané hlášení znít:
...slyším tě pětkou a signálem za devět
...slyším tě pětkou devítkou
...jseš u mě čtyřkovou čitelností a devítkovým signálem
Čitelnost jak slyšíme protistanici určujeme subjektivním dojmem, podle níže uvedeného seznamu.
"čitelnost" od 1 do 5, je difinována takto:
5 - dokonale
čitelné
4 - čitelné
3 - obtížně
čitelné
2 - pouze občas čitelné
1 -
nečitelné
S = (signál), nebo-li sílu signálu udáváme čísly, která odečteme na stanici z tzv. S-metru, pokud jsme jím samozřejmě vybaveni. Ten ukazuje číselné hodnoty 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 9+10, +20, +30 dB.
Výsledný report tedy vypadá např. "Jseš tady za 48". Znamená to tedy čitelnost=4 a signál=8.
Základní dělení je na stanice základnové, vozidlové a ruční, dle jejich předurčení. Opět se zde používá hantýrka kdy ruční stanice je všeobecně "ručka".
To je velice často pokládaná a velice nesnadno zodpověditelná otázka. Dosah je totiž značně ovlivňován mnoha faktory - místem, vzájemnou polohou radiostanic, účinností a typem antén, výkonem radiostanice a v
neposlední řadě stavem ionosféry a vnějším rušením.
Dobré podmínky jsou v otevřené krajině na rovině, na venkově,
na kopcích a přes vodní plochy. Střední podmínky jsou v krajině mírně
kopcovité a v místech s řídkou zástavbou. Špatné podmínky jsou v
průmyslových oblastech, ve velkých městech a v kopcovitém terénu, je-li
stanice umístěna v údolí. Dalším důležitým faktorem
ovlivňující kvalitu místního spojení je stav Ionosféry, která ovlivňuje
možný druh odrazu radiových vln do větších dálek a tím i rušením
vzdálenými stanicemi z celé Evropy! Nejhhorší negativní vlivy Ionosféry
pro místní spojení se projevují v letních měsících a denních hodinách a
naopak nejlepší podmínky pro spojení na větší vzdálenosti po naší
republice můžeme dosáhnout v nočních hodinách na podzim nebo v
zimě...
Orientačně lze říci, že se maximální dosah základnové
radiostanice s velkou anténou proti obdobné základnové protistanici
pohybuje v dobrých podmínkách od 30 do 100km. V ideálních podmínkách
(portelbl) z kopce na kopec to může být 100 až 300km! Ojediněle i více.
To vše lze dosáhnou základním výkonem 4W.
Ve špatných podmínkách o kterých byla také řeč se naopak spojení
pohybuje ze základny na základnu jen od 10km do 30km!
Každý bude mít kolem sebe jedinečné podmínky pro vysílání a dopředu je
nutné počítat s tím, že dosah nebude stejně rovnoměrný do všech
světových stran. To vše lze vyzkoušet a porovnat pouze praxí.
Pro ty kteří hledají informace pro CB nováčky doporučuj i další téma:
Jerryho web (Povídání o měření PSV, přizpůsobení antén, výkonů a využití matchboxu...)
V případě, že byste zde uvítali nějaké další témata k věci, neváhejte a napište mi, třeba ze mě časem zase něco vypadne :-)
"CB pásmo a užívání občanských radiostanic" Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů |
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah. |