#12715 2.1. ’18 23:30 [Mikeš Jihlava •] : (odpověď na #12706)Jirko. v zásadě máš pravdu, ale musím tě opravit. jak píšeš o vlastnostech elektroniky, že omezují nab. proud u liion/lipol aku tak pravdu rozhodne nemáš. jednoduše. vezmeš-li holý článek (použijme li-ion 4,2 a 2000mAh pro demonstraci) a začneš ho nabíjet vybitý (správně vybitý a ne podvybitý někde kolem 3,2-3,3 V) pouze stabilizovaným napětím přesně na 4,21V (dle typu samozřejmě) bez omezení proudu, tak bez problémů jeho startovací nabíjecí proud může být 2A tedy 1C (1C rovná se 1 ku jedné kapacita vs. nab. proud) a pokud budeš sledovat jeho charakteristiku, tak bude pomalu klesat se zvyšujícím se závěrným napětím. ve výsledku jakmile se na článku objevý napětí 4,21V nabíjecí proud bude sotva měřitelný (ověřeno 1000x na stavbách různých aku zařízení a letech praxe). pokud budeš chtít bezpečné nabíjení, pridáš elektroniku hlídající 3 parametry a to jsou 1. maximální nabíjecí napětí a jeho stabilizace 2. maximální nab. proud (nastaveno předem) a teplota příp. ještě čas a závěrné napětí. ... nic víc, nic míň... (elektroniku k bateriím stavím tak vím co říkám).
pak je ještě jedna možnost. a to rychlonabíjení vyšším napětím a proudem dle typu a konstrukce článku. Tedy pokud do aku o hodnotách 4.21V (nom 3,7V) a kap. 2Ah krátkodobě pošlu 6/9/12V (dle typu co který konstrukčně zvládne) a zvednu tímto proud na 5C (5x kap aku) tedy 10A tak mohu článek nabít na 50% během krátké chvíle, pak musím inteligentně v závislosti na teplotě a konstrukci článku postupně napětí a tím logicky i proud snižovat symetricky s nabytou kapacitou. k tomuto slouží jednoduché logické obvody konstruované tzv na tělo každému článku. a tam už lze říci, že nabíjecí proud řídím. ale z podstaty samotného článku, pokud do něj přivedu pouze nominální stab. napětí nelze říct, že musím řídit proud. to opravdu ne. pozor toto platí opravdu jen u li-ion a dalších frakcí. je to jen fyzika a chemie. se snižujícím se vnitřním odporem v závislosti na nasycení elektrolytu se přímo úměrně proud sám od sebe snižuje a tedy není potřeba ho řídit - ovšem pro ochranu samotné aku a zařízení je na místě každý proces nabíjení minimálně hlídat a při rychlonabíjení ho přímo řídit. myslím že takto je to více srozumitelné. nebo ne?
#12707 2.1. ’18 17:15 [Radim Těšín •] : (odpověď na #12706)BPI se dají sehnat na Aliexpressu za cca 30 - 35,- Kč. Pokud jsi s něma spokojen tak fajn, já prozatím od této marky používám jen Ni-Zn aku, ale prozatím se mi jeví solidně.
A ano - lithiové články se nabíjejí systémem CC -> CV, tzn. nejprve konstantním proudem a po dosažení horní hranice napětí článku (běžně u Li-Ion 4.2V) se přejde na nabíjení konst. napětím, kdy nab. proud zvolna klesá. Bez elektroniky bychom hořeli... Ale nejen na akupacích, ale i na monočláncích (např. typ 18650) bývá vestavěná elektronika, která si tuto charakteristiku dokáže ohlídat (včetně podpěťové, přepěť., nadpoudové a teplotní ochrany).
[1x upraveno]
#12706 2.1. ’18 17:02 [Jirka Jenštejn •] : (odpověď na #12704)Já mám z Ikea ty bílý - s větší kapacitou a s nízkým samovybíjením. Jsou dobrý, používám je v blesku k foťáku a i po měsíci nebo dvou mají pořád sílu blejskat. Jinak, dřív jsem kupoval nabíjecí AAA a AA v GM Electronic, mívali tam články značky BPI a ty jsou teda super. Vybíjení skoro žádný, kapacitu si pořád držej, nabíjecí i vybíjecí proudy slušný, prostě dobrý baterky za dobrý peníze (4 ks za cca 200Kč). Škoda, že už je neprodávají.
Jinak, co se týká LiION a LiPol aku, tak ty nemají vlastnost, že by s nabitím článku klesal proud, to je vlastnost nabíjecí elektroniky, která při nabíjení nesmí překročit nabíjecí napětí 4,1V případně 4,2V. Takže čím menší je rozdíl napětí (nabíjecí napětí mínus napětí článku), tím menší je pak nabíjecí proud, to jsou prostě zákony elektriky. Každopádně z uživatelského hlediska je to jedno