CB - PMR radiostanice a vysílání

jirko. nechci tě poučovat a už vůbec se hádat. ale říct že u každého článku se nabíjecí proud snižuje? JIRKOOOOOOO. neblázni. co se stane jak píšeš u olova když po 10ti hodinách neodpojíš zdroj nabíjení? ( berme pouze tupou nabíječku) ... krutě vyvaříš baterku až ji zničíš.... nabíjecí proud se sníží jen minimálně, protože se vnitřní odpor mění také minimálně. jediná technologie co má tyto parametry (nulový konečný proud) je lithium iont a její frakce. Evidentně nemáš ponětí o tom jak se stanovuje detla peak u niklo metal hydridů a kadmií a jaké jsou charakteristiky ostatních članků a technologií (jak píšeš třeba olovo). takže doporučím odbornou literaturu. budeš možná překvapen jaký je v tom zásadní rozdíl. ber to jako radu. nikoliv jako rejpání... taky jsem se to musel učit. každopádně baterie mají nějakou elektrickou pevnost konstrukce článku tzv průraznost a to je dáno vlastnostmi elektrolitu a vzdáleností elektrod. od toho se odvíjí maximální snesitelné napětí... např můj mobil od samsungu nemá nabíjení 9V ale kolega má vyšší model a ten umí i 9v nabíjení z USB... jiný kolega má dokonce mobil co umí 12V nabíjení z usb (DNES SE TO STÁVÁ STANDARTEM) a není v tom problém... ty články to prostě krátkodobě snesou bez závažnější ztráty např kapacity. nicméně dnes v době kdy baterie (akum) je opravdu max na 2 roky je to stejně jedno. a jak píšeš o rozdílu 4.1V a 4.2V a rozdílů cyklů a kapacit. to je dost diskutabilní, ale nebudu to více rozebírat. menším napětím se nic nezkazí, ale jen dodám že se měnila doba nabíjení, ale objem enegie dodaný do aku byl cca stejný jen se tzv. šetrněji nabíjel. 100% oba tebou popisované články s rozdílnými kapacitami by na testeru vykazovali dosti podobné hodnoty. ... ale proč ti to vlastně píšu, jen pro to , aby jsis udělal malinko jinej náhled na tuto problematiku. je to opravdu doba co to dělám a repasuji různé baterie (akumulátory, akupaky) vyrábím balancery elektroniku pro vlastní potřebu jelikož jsem tento obor i studoval avěř mi že jsem si s tím užil své... a nikdo doma nemáme laboratorní podmínky aby byly patrné zásadní rozdíly měřené v laborkách. ale jedno je jisté. je to velmi zajímavé a mě to jistou dobu velmi bavilo... však co jsem musel článků topit s sulfátové vodě abych nezapálil barák takže asi tak... slunce v duši

Jasně, Mikeši, je to tak. Myslel jsem to tak, že nabíjecí proud klesající s nabitím článku není de fakto vlastnost článku, ale vlastnost nabíjecí metody. Budeš-li nabíjet článek konstantním napětím, bude nabíjecí proud s nabitím článku postupně klesat u každé technologie, ať už je to LiION, LiPOL, NiCd, NiMH nebo olovo. Tak jsem to myslel. Samozřejmě různé technologie mají různé optimální metody nabíjení, ale použijeme-li nabíjení konstantním napětím, bude vždy nabíjecí proud postupně klesat až k nule. U LiION a LiPOL je tahle metoda v podstatě znouzectnost, tyhle články se totiž nesmí nabíjet vyšším napětím, protože při překročení těch cca 4,2V na článek dojde k jeho spolehlivému zničení. Možná, že nové varianty těchdle článků už krátkodobě zvládnou víc (jak Ty píšeš 6/9/12V), o tom informace nemám, ale původní články tohle napěťové omezení měly. Dokonce platilo, že kdo nabíjel napětím 4,2V, dosáhl vyšší kapacity článku, ale nižšího počtu cyklů, a kdo nabíjel napětím jen 4,1V, měl sice o něco nižší kapacitu článku, ale vydržel mu více cyklů. Výrobci notebooků toho využívali, když vyráběli dvě (nebo více) verzí té samé baterie, lišily se kapacitou (např. 4400 vs. 5200 mAh), jenže v nich byly ty samé články. Takže kdo si koupil (dražší) baterii s větší kapacitou, zaplatil za to ještě (kromě peněz) kratší životností. Proto se nakonec doporučovalo nabíjet LiION napětím jen 4,1V a LiPOL 4,2V.