CB - PMR radiostanice a vysílání

Jasně, Mikeši, je to tak. Myslel jsem to tak, že nabíjecí proud klesající s nabitím článku není de fakto vlastnost článku, ale vlastnost nabíjecí metody. Budeš-li nabíjet článek konstantním napětím, bude nabíjecí proud s nabitím článku postupně klesat u každé technologie, ať už je to LiION, LiPOL, NiCd, NiMH nebo olovo. Tak jsem to myslel. Samozřejmě různé technologie mají různé optimální metody nabíjení, ale použijeme-li nabíjení konstantním napětím, bude vždy nabíjecí proud postupně klesat až k nule. U LiION a LiPOL je tahle metoda v podstatě znouzectnost, tyhle články se totiž nesmí nabíjet vyšším napětím, protože při překročení těch cca 4,2V na článek dojde k jeho spolehlivému zničení. Možná, že nové varianty těchdle článků už krátkodobě zvládnou víc (jak Ty píšeš 6/9/12V), o tom informace nemám, ale původní články tohle napěťové omezení měly. Dokonce platilo, že kdo nabíjel napětím 4,2V, dosáhl vyšší kapacity článku, ale nižšího počtu cyklů, a kdo nabíjel napětím jen 4,1V, měl sice o něco nižší kapacitu článku, ale vydržel mu více cyklů. Výrobci notebooků toho využívali, když vyráběli dvě (nebo více) verzí té samé baterie, lišily se kapacitou (např. 4400 vs. 5200 mAh), jenže v nich byly ty samé články. Takže kdo si koupil (dražší) baterii s větší kapacitou, zaplatil za to ještě (kromě peněz) kratší životností. Proto se nakonec doporučovalo nabíjet LiION napětím jen 4,1V a LiPOL 4,2V.

Jirko. v zásadě máš pravdu, ale musím tě opravit. jak píšeš o vlastnostech elektroniky, že omezují nab. proud u liion/lipol aku tak pravdu rozhodne nemáš. jednoduše. vezmeš-li holý článek (použijme li-ion 4,2 a 2000mAh pro demonstraci) a začneš ho nabíjet vybitý (správně vybitý a ne podvybitý někde kolem 3,2-3,3 V) pouze stabilizovaným napětím přesně na 4,21V (dle typu samozřejmě) bez omezení proudu, tak bez problémů jeho startovací nabíjecí proud může být 2A tedy 1C (1C rovná se 1 ku jedné kapacita vs. nab. proud) a pokud budeš sledovat jeho charakteristiku, tak bude pomalu klesat se zvyšujícím se závěrným napětím. ve výsledku jakmile se na článku objevý napětí 4,21V nabíjecí proud bude sotva měřitelný (ověřeno 1000x na stavbách různých aku zařízení a letech praxe). pokud budeš chtít bezpečné nabíjení, pridáš elektroniku hlídající 3 parametry a to jsou 1. maximální nabíjecí napětí a jeho stabilizace 2. maximální nab. proud (nastaveno předem) a teplota příp. ještě čas a závěrné napětí. ... nic víc, nic míň... (elektroniku k bateriím stavím tak vím co říkám). pak je ještě jedna možnost. a to rychlonabíjení vyšším napětím a proudem dle typu a konstrukce článku. Tedy pokud do aku o hodnotách 4.21V (nom 3,7V) a kap. 2Ah krátkodobě pošlu 6/9/12V (dle typu co který konstrukčně zvládne) a zvednu tímto proud na 5C (5x kap aku) tedy 10A tak mohu článek nabít na 50% během krátké chvíle, pak musím inteligentně v závislosti na teplotě a konstrukci článku postupně napětí a tím logicky i proud snižovat symetricky s nabytou kapacitou. k tomuto slouží jednoduché logické obvody konstruované tzv na tělo každému článku. a tam už lze říci, že nabíjecí proud řídím. ale z podstaty samotného článku, pokud do něj přivedu pouze nominální stab. napětí nelze říct, že musím řídit proud. to opravdu ne. pozor toto platí opravdu jen u li-ion a dalších frakcí. je to jen fyzika a chemie. se snižujícím se vnitřním odporem v závislosti na nasycení elektrolytu se přímo úměrně proud sám od sebe snižuje a tedy není potřeba ho řídit - ovšem pro ochranu samotné aku a zařízení je na místě každý proces nabíjení minimálně hlídat a při rychlonabíjení ho přímo řídit. myslím že takto je to více srozumitelné. nebo ne?