#42888 15.2. ’23 13:20 [Sam Přerov •] : (odpověď na #42887)Naprostý souhlas!
Když je to jen trochu možné, je rozhodně lepší "klasický" dipól. Ten, který je ve fotkách byl z části hec a z části snaha přesunout napájecí bod co nejníž... Vše se povedlo a po změření a nafocení "šla z domu". Nový majitel si neztěžuje...
Jinak osobně preferuji T2LT. Je to skutečně dobrá anténa a když jeden vyrobí 2 - 3, jsou další naprostá pohoda. 73!
#42887 15.2. ’23 13:06 [Tomáš Stodůlky •] : (odpověď na #42886)Ahoj,
gratuluju k výrobě hezké anténky. Já sám bych ovšem OCF dipól neoznačil za naprostou trivialitu, tedy pokud se ta anténa má vyrobit dobře.
Spíš mi uchází smysl toho vyrábět si OCF dipól jako monoband, navíc pro vlnovou délku tak malou, že pozici napájecího bodu těžko bude diktovat geometrie pozemku. Zisk OCFD nebude lepší než zisk ve středu napájeného dipólu. Naopak, dle simulací je diagram OCFD plný různých nepravidelných laloků, narozdíl od hezké jednoduché koblihy obyčejného dipólu. Hlavní význam OCFD je jeho multibandovost. Dále, OCF dipól má některé nevýhody, jako třeba vyzařování napaječe, kterého je obtížné se zcela zbavit.
Sám mám za sebou stavbu OCF dipólu určeného pro 80m,40m,20m,10m a celkem rezonuje i na 17m, 12m,6m. Volba na tuto anténu (40 metrů drátu) padla spíš z důvodu rozměrů pozemku a pozice stožáru na něm, protože jinak bych dal přednost méně zákeřnému klasickému dipólu. Zejména rezonance na 17m,12m,6m je dána delikátním vyladěním balunu, pozice napájecího bodu a výšky nad zemí. Pod balunem na stožáru mám ještě tlumivku a stejně koax mírně vyzařuje. Jsou i modely, kde se ta tlumivka dá schválně až tak 2-3 metry pod balun, aby vyzařovací část vypadala jako placaté T, a trochu to (prý) zploští vyzařovací diagram.
Nejméně zákeřné na vlastnosti a jednoduché na konstrukci jsou prostě standardní dipóly, jako drátovka např. oblíbený T2LT dipól.
73, Tomáš