CB - PMR radiostanice a vysílání

Jo Tomáši a co teprve ještě udržovací, které někdo vyhrabe kdesi na půdě po dekádách když vyžene myši nebo někde po vojácích, očekává nefunkční kus šrotu, propláchne, zregeneruje, vymění elektrolyt a ony kupodivu i jedou. Vždy je něco za něco. Kapacita na váhu se zdá nic moc, paměťový efekt a vše a tak dále, ale zase ta životnost při správné aplikaci je zajímavá. Jen to chce nemít mechanicky a hlavně hermeticky poškozené. Naopak mě ale překvapuje, že co si ze spotřebky z osmdesátek a devadesátek pamatuju byla čiročirá zoufalost. V každém ntb bez výjimek nefunkční a brzy repasované (otázkou je jak tehdy moc odborně), NiCd co bývaly na zálohu rtc na mainboardech tekly a vydržely méně než lithiové baterie které se tam dávaly potom a vydržely věčnost. V kontrastu s tím ale profi technika, kde to kolikrát funguje dodnes. Buď to byla chyba návrhu už od začátku což u některých aplikací předpokládám nebo se také uplně nevědělo jak se o to nejlépe starat. Ve spotřebce NiMh a další byly krokem k lepšímu a paradoxně i k delší životnosti. Nicméně i teď se najdou takové úchylnosti také. Každý ntb věčně v zásuvce a po záruce s mrtvou lionkou by mohl povídat.

Jo Martine, to mě na téhle technologii taky fascinuje. 10 nebo 20 let se to někde válí v šuplíku vybité na 0, pak tomu člověk dá formovací nabíjení (čili 0.1C po dobu 16 hodin, vybít a zopakovat), a zase šlapou. Neuvěřitelný. NiMH, olovo i lithiovky by už absolvovaly akorát tak cestu do koše, a NiCd furt jedou. Mám například prastarý noutbuk z '98, který má ještě NiCd akumulátory, a oni pořád fungujou. Akorát kadmium je strašný sajrajt a lidi to nejspíš vyhazovali normálně do popelnice, tak si to vysloužilo zákaz....