#39721 22.1. ’22 00:34 [Tomáš Stodůlky •] : (odpověď na #39718)Jo Martine, to mě na téhle technologii taky fascinuje. 10 nebo 20 let se to někde válí v šuplíku vybité na 0, pak tomu člověk dá formovací nabíjení (čili 0.1C po dobu 16 hodin, vybít a zopakovat), a zase šlapou. Neuvěřitelný. NiMH, olovo i lithiovky by už absolvovaly akorát tak cestu do koše, a NiCd furt jedou. Mám například prastarý noutbuk z '98, který má ještě NiCd akumulátory, a oni pořád fungujou.
Akorát kadmium je strašný sajrajt a lidi to nejspíš vyhazovali normálně do popelnice, tak si to vysloužilo zákaz....
#39720 22.1. ’22 00:29 [Jirka Jenštejn •] : (odpověď na #39718)Já jsem pár NiCd taky měl, kdysi dávno. Je fakt, že v zimě fungovaly dobře. Takový šedo-modrý GPčka. Ale už všechny odešly a nový už se neprodávají, EU to zakázala. Snad jen jako průmyslový se dají sehnat. Ale co si tak matně pamatuju, tak aby byly fakt dobrý, tak musely mít sintrovaný elektrody.
#39718 22.1. ’22 00:00 [Martin Kbely •] : (odpověď na #39700)To jsem rád, že ještě někdo další má rád NiCd. Podařilo se mi získat 30 kusů AA NiCd - všechny vyroben na konci minulého století, všechny kolem 700mAh a všechny tu kapacitu mají stále. V Albrechtce slouží skvěle.