Jsem rád, že jsem pobavil.

S předstihem jsem došli na Ovčí Vrch, vyzkoušeno spojení s okolníma stanicema a tak jsem už sledoval průběh štafety a čekal na můj okamžik. Ten přichází, máčkám tlačítko PPT , které se mi po 2 sec rozpojuje,ano mám rukavice, ale ne moc silné, tak problém být neměl. Zkouším to tedy oběma rukama a stejně se tlačítko rozpojuje, neváhám, startuji, v počátku sprintu zahazuji Sencorku do tamního porostu a letím jako střela , pro náhradní stanici, kterou jsem měl v nedalekém altánku vyhlídkovýho místa a naštěstí zapnutou a naladěnou na správný kanál. Tak nějak jsem očekával zradu a nenechal jsem nic náhodě. Při zpáteční štafetě proběhlo vše standartně.
Vráno, tebe jsem na Ovčím Vrchu bral krásně 5 rádiem, až jsem si myslel, že jsi někde nedaleko. Procházel jsi mnohem líp, Radek Chodov z nedalekého Klínovce.
To mi připomnělo, že na letní turisticko-pemerkovou sezonu hledám vhodnou 16 kanálovou PMR stanici , něco ve smyslu Alinco DJ A446.. něco s trvale otevíratelným skvelčem a nejlépe přímou volbou stanic, tak můžete nabídnout do SZ
Všem patří mé Velké díky, Apachovi i ostaním pomocníkům a účastníkům, byl to krásný, Novorční zážitek.
[1x upraveno]
Druhy vrchol Libina je bohuzel opomíjený.
Dnešní novoroční štafeta nezačala příliš dobře. Silvestrovská hostina se nepěkně podepsala na mém zažívacím traktu. Slané, sladké, chlebíčky, cukroví atd. Jelikož jsem potřeboval být ráno střízlivý, nemohl jsem to ani spálit kořalkou. Takže jsme vyjížděli o půl hodiny později, než bylo v plánu - když už bylo jasné, že další újma na trenkách nehrozí.
Výsledkem byl ovšem pozdní příjezd na místo, kdy bylo potřeba ještě dotáhnout výbavu od parkoviště po dílem zasněžené a dílem zledovatělé cestě půldruhého kilometru na vrchol. Potvrzuji Apačovi příjezd na místo a vyrážíme. Pár minut před druhou se blížíme k rozhledně a... sláva, vidím nahoře hlavy selfíčkářů, je to dobrý, rozhledna je otevřená! Funíme dalších 137 schodů po úzkém, dřevěném schodišti nahoru s rouškami na hubě, ale jsme jediní, zbytek návštěvníků si s nějakou ochranou hlavu neláme. Konečně jsme nahoře, ochoz narvaný lidmi ve dvou řadách, nedá se ani dostat k okraji. Pár lidí kouká do okolí, zbytek se tlačí o nejlepší místo pro selfíčko. Nadávám jak špaček a v duchu je všechny posílám k čertu. Mnozí tam tahají řvoucí malá děcka, další zase hysterické ratlíky s mašličkou v módních kabelkách. To nepochopíš! S pěti vysílačkami a asistentkou (XYL) si připadám jako jeden z mála normálních a to je sakra co říct! :-DD
No dobrý, po pár minutách kořistím místo v potřebném směru a nacvakávám stanice na informační panel s popisky panoramatické fotky okolí. Jistě ze mě mají lufťáci tu samou radost, jako já z nich, ale kupodivu neprotestují, dokonce pár projevilo zájem a jeden se i přiznal, že dostal Baofejka pod stromeček

. No, snad ho kamarádi airsofťáci nebudou moc proklínat ;-). V éteru klid, jen občas slyším vzdálené dětičky na kontrolním čtvrtém kanále. Minuty ubíhají a na pětce ticho jak v Chejnovský jeskyni o půlnoci. Ještě že máme to Zelí! Koukám rychle na info kanál a vidím, že nic nevidím. Morava jede a Čechy někde váznou. Občas přece jen vyskočí nějaké info, že se štafeta hejbe. A už slyším Láďu Šestajovice z Mezivrat, no ufff teda, ten vysílač pár desítek metrů za mnou moc jistoty nepřidává. Tak fajn, tohle půjde. Vzápětí slyším Vencu Borovany na Kuním vrchu, odmelduje a předává mi pomyslný kolík. Na první kolo si beru Alinco a posílám štafetu dál na Expedici Satan. Hotovo, hurá, všichni sousedi se slyšíme skoro pětkou, ačkoliv je mezi námi cca 80 km. Ještě pár dalších stanovišť slyším, pak už jen občas, zejména z vyšších kót. Motá se to na Plzeňsku a ve středních Čechách, to je loviště Vendy Bendy, kterého občas zaslechnu, jak z pozice kontrolní stanice usměrňuje provoz, zatímco jeho protiváha pečlivě posílá průběh štafety na Zelí. Slyším mnohé známé hlasy osvědčených portablových harcovníků, kteří neváhali a stejně jako my vyrazili na strategické kóty. Pobavil Alpinet, kterému po pár vteřinách klekla stanice (že by baterka?), naštěstí se po pár vteřinách nejistoty ozývá z náhradní stanice. Po pár minutách slyším obrat štafety na Smrku (cca 224 km) a čekám, až zase doletí k nám na jih. Zdá se mi, že Wořech (26) to předával přímo na Vendu (24) a přeskočili Aleše Dobříš na Besedné... V tom čurbesu si nepamatuju, jak to šlo tím prvním směrem, ale nikdo neprotestuje, tak co už. Na zpáteční směr si beru Vertexe a dávám zpět na Vencu Borovany. Ten ale neodpovídá, tak ho párkrát zkouším vyvolat. Nakonec se přeci jen ozývá, ale podle takřka nesrozumitelné modulace se mi zdá, že mu v mrazu ujela stanice z kmitočtu. Nerozumím mu pořádně ani na Vertexu, ani na Alincu. Vzápětí se ozývá Láďa z Mezivrat a ten už je zase OK, čímž mi potvrzuje mou domněnku. Nakonec slyším i Adama (1) z Velké Deštné, další dvoustovka (cca 230 km). Paráda, povedlo se, ptáček se vrátil zpět do hnízda!
Vzápětí vypuká v éteru chaos, jak se kdekdo cpe na ty výše položené stanice. Takže obě ty dvoustovky, alias "krajní polohy" štafety jdou vniveč. Přičemž hlavně Adam byl na Libíně slušnou trojkou a určitě by to na Deštnou prošlo, nebýt toho bordelu v éteru. Smrk byl fakt na hranici a čitelný jen na Alincu. Všechno si vynahrazuji spojením na Dlouhé stráně, cca 250 km, ačkoliv opakuji každou relaci dvakrát a zkouším střídat stanice, než přes ten čurbes prolezu. Špagetka už skučí zimou, tak ještě rychle lovím Candáta na Mámince, Martina Praha na Matrelíku (dalších slušných skoro 190 km) a úplně nakonec na mě volá Láďa Šestajovice při ústupu z kóty k autu. Opouštíme již takřka pustou rozhlednu, ze které někdo přes svátky odstranil ceduli "Rozhledna uzavřena", svačíme a vydáváme se už za šera k autu.
Slyšené stanice, alespoň co jsme stačili zapsat:
1 - Adam Rychnov (Velká Deštná)
8, 10 - Honza Rozkoš (Orlík)
11 - Láďa Šestajovice (Mezivrata)
12 - Venca Borovany (Kuní hora)
15 - Expedice Satan - Venca Č. Lhota (Vicemil)
16 - Červotoč (Jarník)
17 - Aparát Šumava (Pancíř)
24 - Venda Brdy (Tok)
26 - Wořech Praha (Chlum, jen zpátky)
28 - Tom & Kevina Praha (Čerčan. chlum, jen tam)
41 - Sokol Dobříš (Studený vrch)
52 - Radek Chodov (Klínovec)
55 - Alpinet Plzeň (Ovčí vrch)
56 - Karel Mariánky (Podhorní vrch)
57 - Urby Rokycany (Krašov)
64 - Martin Praha (Matrelík)
74 - Expedice Smrk (Smrk)
Počasí jsme měli ideální, skoro jasno, bezvětří, lehce pod nulou, dohlednost přes 160 km (Alpy byly vidět i bez dalekohledu). Použité rdst - Alinco DJ-A446G (k. 5), Vertex Standard VX-146 (k. 5), Yaesu FT-60R (k. 4, jen poslech). Přestože jsme byli nominováni jako jedna z kontrolních stanic, nakonec jsme v našem úseku nemuseli k. 4 vůbec použít, za celou štafetu jsem na čtyřce neslyšel snad jedinou relaci kromě dětiček.
Díky všem za kázeň a entuziasmus a Petrovi za další podařenou akci - už se těšíme na letní repete!
Vrána & Špagetka Chodov (expedice FERNETka)