#34679 10.12. ’20 12:15 [Ricci Plzeň •] : (odpověď na #34677)To vyhánění na vyšší kmitočty ano, ale nebylo to v rámci KV ale z DV na KV, které "nebyly pro profesionální provoz vhodné" (viz Grimeton). Radioamatéři pak pokusy dosáhli spojení přes moře právě na KV a s daleko menším výkonem, což se tenkrát považovalo za malý zázrak.
CB jako takové mělo být původně někde na 450 MHz tuším, ale tenkrát v 50. letech na to nebyla moc technika, a tak se "soudruzi z Wašingtónu" domluvili, že jim nebude vadit stávající provoz na 27 MHz (vysokofrekvenční ohřevy, lékařské přístroje...) a budou tam používat malé výkony pokud je tam pustí. A oni je tam pustili. Původní dosah se plánoval na cca 8-10 km.
Pro historiky doporučuji knihu OK1YG Dr. Daneše "Za tajemstvím etéru".
#34677 10.12. ’20 08:24 [Karel Suchomasty •] : (odpověď na #34673)Po vynálezu rádia vznikli i radioamatéři. Byli stále odstrkováni směrem v vyšším kmitočtům. Krátké vlny se tehdy profesionálním službám nelíbily. Byly upřednostňovány dlouhé a střední vlny, šíří se po povrchu země a spojení je spolehlivé. Až amatéři zjistily u kv vlastnost odrazu od ionosféry. Mimochodem vymysleli i SSB modulaci. Takže 28MHz */- není zas až takový odpad pro plebejce. V době slunečního maxima tyto vlny oběhnou i celou zeměkouli. Dělat QRP spojení do SA dlouho do noci pak není problém. Se směrovou anténou jde udělat třeba JA dlouhou cestou. Je ale trochu problém slyšet pak 2 signál proti stanice s různým časovým posunem.