Autorem prima článku je PAVEL PRAHA:
Kam v sobotu 24. září 2015? Mým záměrem bylo ulovit z Boubína nějaké pěkné DX. Aspoň 200km, abych zlepšil svůj slábnoucí náskok v Československém PMR Cupu. Boubín mám rád, jezdím tam celkem často a nikdy neodejdu s prázdným deníkem. Portejbl tam se dá zvládnout v jediném dni i s cestou. Myslím autobusem z Prahy, ráno tam a večer zpět. Je to ale záběr, hlavně sestup z Boubína do Vimperku, to pak bolí kolena nejmíň týden. Proto tam se mnou manželka na otočku nejezdí.
Jak se blížila ta zmiňovaná sobota, lepšila předpověď počasí. S ní sílila touha mé drahé polovičky po společném výletě. Nebude to snad poslední teplý den letošního podzimu? Nakonec jsem se Boubína vzdal a nechal Andreu Praha vybrat si kopec dle vlastního uvážení. Vybrala si Třemšín.
Vyjeli jsme do ranní mlhy. Ta začala u Příbramě (jak se tam hezky říká) řídnout. A pak u Rožmitálu zase zhoustla. Auto jsme nechali u hájovny Na Dědku. Ten název se mi líbí, jsem už taky děda. Případná otázka "Jak se jmenovala ta hájovna, dědku?" by totiž obsahovala i odpověď. Takže cestu zpátky najdeme.
viz online mapy.cz: https://mapy.cz/s/mahT
Vyrazili jsme po zelené nahoru. Letošní sucho se projevuje i teď. Mykologické poslání naší expedice se vyčerpává nálezem dvou jedlých hub, z nichž jedna se později doma ukáže jako červivá. Radost nám ovšem dělá nově opravená Třemšínská bouda.
Jde o zděnou, nezamčenou a čistou kapli - útulnu. Je vybavená komínem a kamny. Dobrodružně orientovaný radioamatér tu může s karimatkou a spacákem přečkat noc. Dříví k topení je všude kolem dost. A vrchol hory je už nedaleko.
Ač jsou lesy kolem smrkové, vrchol je listnatý. Bývalý hrad pánů z Třemšína připomínají už jen obvodové valy, příkopy a pěkné informační tabule.
Z nejvyššího místa ve tvaru čtverce zmizel zchátralý vyhlíkový jehlan. Třemšín je dost odlehlé místo, nejjižnější osmistovka pásu Brd, JN69VN, 827m. Jedno modelářské pípadlo, jeden místní hovor a žádná chůvička. Při vysílání si vždycky přejdu na stranu, kam vysílám. I tak stromy stíní a výhled je jen částečný. První známý hlas je Martin Kbely z Ještědu, R4. Právě dělá své první spojení. Mně se daří spojení s Jakubem Řevnice do Krušných hor, R5. Pak hned s Andrejem Vysoké, který vysílá z Chlumu JO70RP, 170km odtud na sever. Tak na tohle QSO jsem byl zvědavej. Doma jsem prohlížel výškopis - stíní sám brdský hřeben nad Mníškem. Ale světe div se, čitelnost je R4. Takže dneska jsou výjimečné podmínky.
Po chvíli slyším dalšího portejblistu. Ptá se, kam se dovolal. Diví se, že do Čech. Signál je čistý, ale jaksi křehký. Každý, i velmi slabý signál, ho maže. Nechávám si zopakovat volačku a dvakrát i lokátor. Je to Pavel Slezská Frýdek, na portejblu v sedle Kyčery, JN99FO. Zmiňuje i Krásnou, odkud se vydal nahoru (po zelené značce). Martin Kbely slyší mojí část relace a pohotově najde vzdálenost. Je to 337km!
viz online mapy.cz: https://mapy.cz/s/maXX
Během našeho DX vysílal Pavel 10m severozápadně od rozcestníku v sedle. Nevím, kolik spojení ještě udělal. Vím o jediném, odposlechnutém, kdy jsem ovšem neslyšel Pavlovu protistanici. Ze sedla se Pavel vracel po červené severním směrem. Vyfotil pak Prašivou, Čupel a Kotař. Vydíte, že počasí v Beskydech bylo stejné jako v Brdech. Jasno nad inverzní oblačností.
Jistě vás potěší, že DX proběhlo s výkonem 500mW na obou stranách. Pavel použil Baofeng UV-3R+ . Já Intek MT-5050 s trubkovým návlekem na anténu. Výškopis jsem uložil na https://www.cbpmr.cz/banka-vyskopisu/5avrn. Celý deník z Třemšína na: https://www.cbpmr.cz/deniky/1927.htm.
Zbývá popřemýšlet, jak se vlasně signál šířil. Běžná je terestrická refrakce, zakřivení vlny při průchodu atmosférou s rostoucí hustotou vzduchu - láme se stále více ke kolmici. Tento jev je spíš nevýrazný, nemůže naše spojení vysvětlit. Existuje svrchní a spodní zakřivení. viz obrázek:
Pokud by byl gradient (rychlost změny) hustoty vzduchu dostatečně velký, nedošlo by k ohybu vlny, ale k totálnímu odrazu, tzv. zrcadlení. U nás je svrchní zrcadlení poměrně řídkým jevem a pokud se vyskytne, bývá to zpravidla v zimním období, během inverze. Myslím, že takhle nějak vzniká dukt: dvě takováto zrcadla, každé v jiné výšce nad povrchem Země. Pokud se paprsek dostane mezi zrcadla, odráží se mezi nimi jako pingpongový míček. Opustit dukt ovšem může až na jeho konci. Nebo je to jinak? Ví to někdo?
Pokud vezmeme v úvahu sobotní mimořádný tropo-index, vysvětlení se nabízí. Ohyb UHF (včetně VHF a mikrovln) v troposféře, tj. atmosféře do výšky asi 11km, popisuje mapa Hepburnových tropo-indexů. Znázorňuje pravděpodobnost vzniku duktů.Důležitá je dráha vlny. Účastníci spojení můžou být již mimo oblast zvýšeného indexu - a přesto můžou do duktu vstoupit. To je myslím náš případ. Střední mapa je sobotní, QSO jsem vyznačil žlutou úsečkou. Postranní mapy jsou z pátku a neděle. Již bez mimořádných tropo podmínek. Super je, že na stránce https://www.dxinfocentre.com/tropo_nwe.html můžeme zjistit nejen stav minulý, ale i předpověď. Stačí kliknout na mapu a šipkami na klávesnici (vlevo-vpravo) měnit čas.
Poslední československý PMR DX rekord Praděd - Klínovec drželi Tomáš Vlašim a Dan Chocerady : 306Km. Střední část dráhy procházela celou Polabskou nížinou. Spojení se uskutečnilo v rámci Pikadora 2013, který tehdy probíhal 7. září. Byl jsem svědkem toho DX a slyšel obě strany z krkonošského Šeřínu, stejně jako mnozí další Pikadoři. Byl to pěkný zážitek a všeobecná radost.
Pokud se nepřihlásí nikdo další, jsme držitelé československého PMR DX rekordu nyní my - Pavel Slezská Frýdek a já. Po více než dvou letech jsme zvýšili laťku na 337km.
Proto milí portejblisti, využijte duktů a překonejte nás! Ať je v PMR éteru živo a veselo.
Pavel Praha
*Děkuju Jerrymu za tip na tropo-index a neznámému autorovi za fotky, které jsem stáhl z https://www.brdy.info
"Půlwattem z Brd až do Beskyd a zase zpátky" Přihlásit/Registrovat | 2 komentářů | Vyhledávání v diskusích |
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah. |
Re: Půlwattem z Brd až do Beskyd a zase zpátky Od: Jerry Nové Město - Středa, 28.10. 2015 - 08:07 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu) |
Ještě jednou gratulace k tak pěknému spojení... Ta inverze dokáže být kouzelná nejen pro toho kdo je v tzv. duktu tedy v tropo-kanálu což byl zřejmě váš případ, byli jste oba v obdobné nadmořské výšce a ve slunečném pásmu.... ale i pro toho kdo je tzv. pod inverzí se za jistých podmínek nabízí možnost odrazů od inverzního rozhraní... pěkně je to popsáno i s obrázkem třeba zde: http://ok2kkw.com/next/ok2poi/tropo.htm Nevím jestli je na PMR při půlwattu bez použití externích antén realizovatelný typ odrazu tropo-sketr (troposférický rozptyl), ale za přečtení to též stojí: http://ok2kkw.com/next/ok2poi/tropo_scatter.htm Podobné čtivo je i zde - pro PMR/UHF počínaje odstavcem "Troposférický rozptyl": http://www.crk.cz/CZ/SIRENIC Já jsem si nedávno na podobné téma chtěl zakoupit i knížku "Základy šíření vln pro plánování pozemních rádiových spojů" ale zdá se nyní že je nějak nedostupná :-( , nemáte ji někdo na prodej? viz: http://shop.ben.cz/cz/121284-zaklady-sireni-vln-pro-planovani-pozemnich-radiovych-sp.aspx Jinak mnoho úspěchů do dalších inverzní lovů všem... ;-) |
Re: Půlwattem z Brd až do Beskyd a zase zpátky Od: Sasan Josefův Důl - Středa, 28.10. 2015 - 16:16 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu) | |
Jak jsem byl na Babě a Dědkovi, teď v sobotu, tak se mi při skenování PMR pásma ozvali jednou Němci i Poláci...do Polska to mám cca. 60 km vzduchem a do Německa 80... |