Radiostanice 27Mhz Rychlá navigace: Přihlášení uživatele Vysílačky Portejbly DX spojení Lokátory Portejbly Připomínky

Jako motýlek aneb Pikador 2016 u Tomáše Vlašim

PMR pásmo

Jak prožil letošní Pikador nám napsal TOMÁŠ VLAŠIM


Ještě mi o tom chvíli povídejte. V sobotu 3.9. 2016 jsem se mohl roztrhnout. Musel jsem volit. Povinnosti mě táhly na východ do nepříliš vysokých končin. Navíc s povinností řidiče. Nakonec z toho ale byla přeci jen účast na PMR akci Pikador 2016, kterou jsem si užil, jako si motýl užívá letní louku.

Předpikadoří ráno

To jsem ještě nevěděl, zda během Pikadora udělám aspoň jedno spojení. Ráno jsem vyběhl na kopec "za chalupou". Jmenuje se Na Spravedlnosti, má nějakých 466m a z CB ručky jsem se odtud zapojil do ranních hovorů místních CéBéčkářů. Pak jsem nažhavil PMR a za chvíli už brejkoval 117km vzdálený Andrej Vysoké z domácího QTH. Už dřív jsme se domlouvali, že zkusíme, jestli půjde propíchnout kopce kolem Sázavy a udělat tohle spojení. Já tomu teda moc nevěřil. Přesto jsme oba poslouchali rádio 4!

Mnohem pravděpodobnější mi přišlo, že se povede spojení do Vysokého n. J. z místa zvaného Ke Skalkovu, ale kdepak. Spojení prošlo, ale bylo to o jedno rádi horší než to první. Směrem na sever je cca 200m vzdálený les na úbočí. Je sice daleko, ale hezky vysoký a stromy jistě stojí signálu v cestě. Navíc pole u polní cesty, odkud obvykle vysílám, oseli kukuřicí. Snad poprvé, co pamatuji. A byla pěkně vysoká. No třetí kóta u Miřetic v JN79LP zvaná Na Vršku měla být nejlepší, ale nakonec jsme byli rádi, že jsme to při částečné čitelnosti R2 vůbec protlačili. Přitom kóta s krásným výhledem otevřená na sever. A pak se v tom vyznejte. To bylo předpikadoří ráno, po kterém jsem musel uhánět jako šofér za zmíněnými povinnostmi.

Na Vršku u Miřetic, výhled na sever
Na Vršku u Miřetic, výhled na sever

Jedu, jedu, jedu...

Protože součástí mých povinností bylo i ježdění autem, pokusil jsem se toho využít. Nejdřív to nevypadalo nic moc, ale na konec se to povedlo na 300% (nejmíň).

Nejdřív jsem popojížděl kolem místa svého určení někde v lokátorech JN79MP a spol. No, nikde nic, spojení žádné. Jedu, jedu, jedu a pořád nic. Zastávky tak akorát na vydechnutí. Pak to ale přišlo. Konec povinností. Počítal jsem, že vyrazím na Bohdanku za přehradou Švihov. Ukázalo se, že je most v rekonstrukci a objížďka dlouhá. Co s tím? Jede se na Divišov.

Špulka a Lbosín, brejkové, prosím!

Jasně. Zkrátím to. Po půl třetí přistávám na parkovišti a u Lbosína. Beru věci, zamykám auto a místo na západ a sever k rozhledně, spěchám na východ do sousedního čtverce JN79KS. První výzva tradičně na Světlu Vlašim. Jde to přes barák, takže R4. Z tohoto lokátoru často není jiné spojení než na Vlašim. Tentokrát ihned následuje i spojení do Jizerek.

A teď začíná let motýla. Nejdřív na východ, teď na západ. Lokátor JN79JS je nedaleko a prochází se jím směrem k rozhledně. Při průchodu lokátorem čtyři nová spojení, tři nové volačky v deníku. A samozřejmě Světla Vlašim. Krkonoše se nehlásí. No, taky jsem trošku pod terénní vlnou. Tak vzhůru k rozhledně.

Samozřejmě na sever. Tam se tyčí rozhledna Špulka. Motýlek míří do lokátoru JN79JT. Poslední dobou mám dojem, že ty antény na střeše rozhledny opravdu ruší, a tak první zastávku dělám pod rozhlednou. No vážně. Pod rozhlednou čistý příjem. Sice do většiny směrů brání stromy, ale ty severní směry, tam to není tak zlé. A tak je z toho několik spojení, ještě než vyrazím na rozhlednu. Nahoře je to opravdu problém. Čím dál víc nabývám dojmu, že místa s nerušným příjmem jsou jasně dána. Naštěstí je to už bůhví kolikátá návštěva, a tak jdu v podstatě na jistotu.

Brejkuji, dávám výzvy... Po několika desítkách minut sestupuji dolů. Ještě na schodech dělám tři spojení. A pak už zase na motýlka. Pomalu opouštím JN79JT a beru to tentokrát strništěm po hřebínku. Průběžně zastavuji a dávám výzvy. Nakonec po velkém úsilí z JN79JS přidávám díky Pavlovi Praha na Zadním Žalém v Krkonoších jediné spojení. Chvíli přecházím mezi lokátory JS a JT. No, nic z toho. Takže se dávám na ústup směrem k parkovišti. Míjím na parkovišti aouto a pokračuji do lokátoru JN79KS. Na poslechu je Pavel a Andrea v Krkonoších. Zdravím Přední Žalý. Pak už nechávám PMR na pokoji na pokoji a mizím z oblasti nr Lbosín.

Vrchy nejsou mrchy a Velkonáč je zašpérovaný aneb Dvě nedobrovolné aktivace

Jasně že nemizím daleko. Jako ten motýlek na louce jenom na vedlejší kytku. Tedy do vedlejšího lokátoru JN79KT. Na vrch Vrchy u Divišova. Za dvacet minut vyběhnu na kopec a sejdu zpátky. No, není to příliš dobrovolné. Chtěl jsem dát pár výzev od paty kopce a zmizet. Ale tuším v éteru živo, a tak nedobrovolně jdu i pro aktivaci do PMR Kopců. V éteru i kolem páté ještě opravdu zůstává několik volaček. Vždyť Pikador končí až v 19 hodin. Ale počty řídnou. Nevadí. Vrchy nejsou mrchy, a tak je z toho 9 spojení. A dokonce dvě nové volačky, takže i dva bodíky do Pikadora.

A co dál? Domů? Ale přeci nenechám ladem můj oblíbený Velkonáč. Cesta tam je zarubaná. Zbourali nám most, a tak se řítím ne Zdebuzeves po serpentinách u Blanice. A to je n proto, abych zjistil, že na Velkonáč už se nedá vyjet autem. Nechávám tedy svého plechového oře pod kopcem. Podlézám závoru, stoupám na kopec. Pak podlézám ohrazení louky, po které jsme si to dřív drandili autem až na vršek. Nakonec je z toho další nedobrovolná aktivace díky čtyřem QSO. Jerry Nové Město a Robert Křelina drží stráž na Jizeře a Kozákově. Od Ondřejova se ozývá Klaun Ondřejov na vycházce. A hleďme ještě takhle večer nová volačka a bod do Pikadora. Super. Velkonáč nezklamal. Před odjezdem ještě spojení na Světlu Vlašim R5 a pak už cestičkami zarubanými na domácí QTH.

Ovšem, ovšem. Cestičky zarubané mě vedou zpátky na Divišov, a tak stavím na úbočí kopce Na Spravedlnosti a vystupuji z auta. Dávám výzvy. Robert Křelina stále na Kozákově. Do deníku zapisuji podruhé Klauna Ondřejov. Ještě duplicitní spojení s Pavlem Praha /p Benecko. Ovšem mezi našimi lokátory jsme dělali spojení již dříve. Proto duplicita i do případného PMRcupového deníku.

Na Spravedlnosti u Divišova, poslední motýlí spojení

Tak. A teď už dolů, dolů, dolů do ďolíku zvaného Vlašim. Kdybyste to viděli z téhle kóty nad Divišovem, řekli byste, že z Vlašimi nejde udělat žádné spojení. Já bych to řekl také. A pořád to tvrdím. Přesto se to občas povede. Po návratu domů si stoupnu v nejvyšším mezipatře našeho schodiště s oknem na sever a nevěřím vlastním uším, když Pavel Praha /p Benecko hraje i tady. Spojení z okna do okna. No není to pěkný závěr vysílacího dne?

Pikador 2016 Tomáš Vlašim
Mapa spojení


73! Tomáš Vlašim

Tisk Tisková verze článku


Související témata

Akce

"Jako motýlek aneb Pikador 2016 u Tomáše Vlašim" Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistruj se.
© www.cbpmr.cz • Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.01 sekund