Radiostanice 27Mhz Rychlá navigace: Přihlášení uživatele Vysílačky Portejbly DX spojení Lokátory Portejbly Připomínky

Jak se rodí nový pomeranč

PMR pásmo

Díl první: Zaseté semínko
Článek zaslal: Jakub Řevnice.



Jak se seje pomeranč

K vysílací technice jsem přičichl před cca 10-ti lety, kdy jako fotograf zajímající se o letadla, chtěl při spoteřině také slyšet věž, popřípadě pozemní kontrolu a tak jsem si pořídil skener. Po letecké komunikaci mě zaujaly i ostatní služby, které jsem mohl slýchat pomocí mého ručního skeneru v pražských ulicích, ale i na svých výletech po republice. Čas běžel, až jsem se jednou potkal s PMR, kterou jsem potřeboval jako domlouvalo s kamarády na našich akcích. Dlouho takhle fungovala více méně dobře, ale vždy po akci skončila v šuplíku a na světlo světa se podívala až když se zase jelo fotit, kešovat či třeba jezdit na kole. No a právě jeden z těchto koníčků stál u zrodu dalšího mého koně. Geocaching, tentokráte v podobě stratocachingu se stal osudným. V polovině listopadu se řítím kamsi k Plzni, kde hodlám hledat poklady spadlé z vesmíru a po cestě potkávám stejně postižené lidičky, kteří ovšem hledají pomocí vysílaček a směrových antén. Dvě z keší mají v sobě totiž pouze vysílač a GPS je k ničemu, no prostě novodobý hon na lišku. Trochu jsme při putování za poklady pokecali a chlapi mě přesvědčili, že ta moje PMR umí dostřelit 100x dále než se píše v návodu. Dostal jsem i pár rad do začátku a po příjezdu domů začalo lovení informací.

Pomeranče PMR

Jsem už dospělej chlap, tak nemůžu vylézt jen tak na kopec a začít vyzvánět na kanále. Chce to alespoň nějaké základy, než se pustím do lovu signálu. Lovím na netu více méně pouze v češtině, abych zvládl místní kolorit a zvyklosti. Asi to nikoho nyní již nepřekvapí, když napíšu, že všechny zdroje se stejně pak potkaly na cca 5-ti odkazech, kde člověk najde základy a dále i odkazy na další stránky, třeba s návody na stavby antén. No prostě jsem si do oblíbených na první místo uložil http://www.cbpmr.cz/ , následovalo http://radio.i-logout.cz/kopce/ , http://www.cbmonitor.cz/ ,http://www.cbradio.cz/ a http://www.cbdx.cz/

První kopec

No a pak už to přišlo naostro, můj první kopec. Z diskuse jsem věděl, že pár lidí bude v éteru a tak jsem nechtěl nic zanedbat. Mám za barákem sice slušně vysokou Babku (JN79CV), ale dle http://www.heywhatsthat.com/ chodí pouze na západ a sever, takže jsem radši zvolil vzdálenější, ale směrově výhodnější Vysoký Vrch (JO70AB) nad Chýňavou a v sobotu před polednem vyrazil. Do batohu vysílačku, nabité akumulátory, papír, tužku, podložku, skener, hláskovací tabulku, informace o lokátoru, kafe do termosky a mohu se prodírat nízkou oblačností k dřevěné rozhledně na Vysokém Vrchu. Jako správný spoter vím, že tudy vede koridor na Ruzyň a letadla mají výšku někde kolem 1500m a budou dělat pěkný rachot, takže sluchátka jsou vhodným doplňkem. Při jasném počasí to tu bude paráda. Zapínám vysílačku a skenuji. Na čtyřce je nějaký hovor, ale je to místní akce, takže CH4 si můžeme dneska škrtnout. A je to tady, slyším první výzvu na osmém kanálu a nervózně čekám, kdo se na ní ozve. Když přichází podruhé, uvědomuji si, že to budu muset být já, kdo na Rudu Kunratice bude reagovat. Mačkám majka a trochu rozpačitě předčítám, ano předčítám, připravenou větu pro uskutečnění spojení. Vyměňujeme si s Rudou potřebné údaje do deníků a ze mě padá počáteční nervozita při běžném rozhovoru o počasí, našich QTH a o tom co dnes očekáváme od spojení. Po rozloučení zjišťuji, že jsem si nenapsal ani čárku o spojení, ale Ruda mi dává šanci při jeho druhém spojení s jinou protistanicí. Tu koordinaci se budu muset ještě naučit. Nevyděsit se při aktivaci vysílačky, ale začít automaticky psát. Po měsíci mohu říci, že už to docela jde a jen občas na něco zapomenu. Po půl jedné začíná být na rozhledně živo. Tedy, není tu ani noha, ale spojení začínají houstnout. Hned druhé spojení pěkných 60km, no paráda. Pak "místní" hovor na Vinařickou horu a hned jako čtvrtý v pořadí je Jerry ze Smrku v Jizerkách. Pro mě naprosto neuvěřitelné spojení na 128km a Jerryho slyším jak z mobilu, bomba, naprostá paráda. Jsem tu 50 minut a mohu jít klidně domů, protože jsem naprosto uspokojen a adrenalin ze mě stříká i ušima. Nemohu jít domů! Je tu ještě spousta lidí, se kterými jsem ještě nemluvil. Je slušná zima, fouká poměrně silný vítr, ale nevadí, není špatné počasí, jen špatně oblečený člověk. Kolem druhé hodiny již noví lidé nepřibývají a tak pomalu balím nádobíčko a chystám se přesunout na nový vrchol, který si chci ještě dnes aktivovat s prémií SOTA Cache a spojením s Tomášem, který také aktivuje kopce u Bystřice.

Moje první spojení
Moje první spojení

Tuchonín je hodně zarostlý, ale i tak se mi daří udělat dalších 5 spojení, než opouštím Chýňavské polesí a směřuji domů. Jsem naprosto uchvácen, totálně relaxován a již teď vím, že tohle nebyla poslední návštěva kopce s vysílačkou. Hovořil jsem se spoustou naprosto pohodových lidí, kteří se dokázali v jednu chvíli domluvit na jednom až dvou kanálech aniž by někdo někoho přerušoval, okřikoval, nadával. Jen pohoda a klídek vyzařující z přicházejících neviditelných vln. Díky všem za tenhle parádní zážitek a můj první den v éteru. Jsem tak naspídovaný, že ještě brzdím v Bubovicích a snažím se někoho dovolat. A jde to. Přes Brdský hřeben chytám jmenovce na vyhlídce Máj nad Vltavou a zakončuji tak toto první pomerančové odpoledne.

Výhled z Vysokého vrchu na západ
Výhled z Vysokého vrchu na západ

Začíná to být trochu droga

Stejně jako kolo, geocaching, focení... tak i PMR je droga, která se musí užívat pravidelně. Hned další týden plánuji aktivaci tří významných vrcholů na Brdech. Sobotní ledovka mi trochu kazí plány a místo kola vytahuji auto a pohorky. Převlíkání a přebalování si bere svou daň. V cyklobundě zůstává GPS a brýle. GPS oželím, terén znám více než dobře, ale brýle se příště nesmí opakovat, protože ty ruce jsou již sakra krátké. Na vrcholu Plešivce (JN69XT) je to trochu boj, ale nakonec se daří protlačit mezi stromy spojení pro aktivaci kopce a později se ukáže, že i nejdelší spojení dnešního dne s Martinem Kbely na Ještědu. Moc neváhám a po zledovatělých lesních cestách chvátám na nedaleký Písek (JN79AS), kde by od radaru mělo bít lepší spojení, než z Plešivce. A je to tak, dalších 8 spojení je dobrý výsledek, i když vím, že jsem se na dvě stanice nedobouchal a další dvě, o kterých jsem věděl z netu jsem ani nezaslech. Mrzí mě Martin z Ještědu, kterého nechytám, ale později se dozvídám, že zamrznul a na záchodě rozmrazuje techniku. I to je PMR zimní vysílání. Ještě než všichni prchnou do tepla domovů, já prchám na třetí kopec - Velkou Babu (JN79AT), kde zakončuji svůj dnešní úspěšný den a kde také rozhoduji o tom, že tento výsledek pošlu i do PMR CUPu, neboť díky třem navštíveným lokátorům by to nemusela být ani tak velká ostuda.

Do třetice ...

Do třetice všeho dobrého i zlého, říká se, a tak další týden osedlávám svoji Meridu a v čerstvém poprašku vyrážím směr Kopanina - Cukrák (JN79EW). Natěšen ze dvou předcházejících sobot dostávám ale první ledovou sprchu. Po hodině pobíhání po vrcholu, zoufalém vyvoláváním výzev, skenování a doufání balím Inteka bez jediného spojení. Je ale hezky, tak si to tak neberu a svižným tempem přejíždím na Kámen (JN79DW), kde hned chytám drozdovské kolečko, Jardu na Mirtvaldu a Mirka Knín. Bohužel stále mlčí Tomáš Vlašim, který by měl také aktivovat pár kopců. Po delší době ticha balím. Mám před sebou pěkný technický sjezd do Všenor a výživný výjezd na Červenou Hlínu (JN79DV). Pěkně jsem se rozehřál, ale Červená Hlína mě opět zchladila. Naštěstí se ozývá Tomáš z kopce Vrchy a tak neodjíždím s prázdnou. Na poslední štaci - Hvíždinci, již jen zoufale vyvolávám a vyvolávám a vyvolávám.... Pouhých pět spojení za odpoledne. Nevadí, pěkná projížďka a o kvantitě to přece někdy není. Aby toho ale dnes nebylo málo, tak při večerním sjezdu z Babky chytám batohem o větev... katapult ... a pár solidních salt přes řídítka zakončuji jak rozmáčkaný šváb na cestě. Naštěstí se to obešlo jen nějakým lišejem, změnou barvy tkáně a trochu horším spaním. Jo, už ty reakce nejsou jak za mlada. I tak již druhý den řeším kam vyrazím příště, co doplnit, či vyřadit z batohu... no prostě, jak optimalizovat výbavu, aby cesty za signálem byly co nejjednodušší.

Na Červené Hlíně
QTH: Na Červené Hlíně

(Pokračování článku ZDE.....)

Jakub Řevnice

Tisk Tisková verze článku


Související témata

PMR technika

"Jak se rodí nový pomeranč" Přihlásit/Registrovat | 2 komentářů | Vyhledávání v diskusích
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistruj se.

Re: Jak se rodí nový pomeranč
Od: Tomáš Vlašim - Neděle, 29.12. 2013 - 23:11 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Díky za pěkný článek, který mi připomněl začátek mé "PoMeRančové kariéry". A užívám si to doteď! Hory, vysílačky, do toho trochu keší, moc dobrý gulášek. Užívej si to!!! A brzy zase naslyš!


Re: Jak se rodí nový pomeranč
Od: Pavel Praha - Pondělí, 30.12. 2013 - 16:18 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Jakube, velmi pěkná fotomontáž, ta 5050 ve sklence. Chvilku jsem si myslel, žes ji do nápoje opravdu ponořil. Asi by to nepřežila - a to by byla škoda. Ať se daří i v roce 2014!

© www.cbpmr.cz • Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.01 sekund