Aktuální verze příspěvku:
#44527 1.3. ’24 15:26 [Telegnost Brno •] : Jo, Karle, každá doba má vedle svých negativ i svý neopakovatelný kouzlo. Radioamatéřina je romantika a dobrodružství...Mimochodem - jaksi jsem nepochopil tebou uvedené značky - píšeš je s OK1 - tedy s prefixem Čech; hned za ně dáváš zkratku SK. Tedy Slovensko?? To mělo - pokud vím - prefix OK3. Zřejmě to SK má jiný význam - kdybys mi to upřesnil, abych byl v obraze.
Škoda, že jsi neuvedl, jestli jsi ty kolegy dělal VIA OK0 nebo DIRECT. Já myslím, že i direct by se to dalo i s tím 1W. Jinak třídu "D" jsem měl taky - tou jsem začínal; pag jsem povýšil na "céčko." A jako céčkař pípal na Otavě s ant W3DZZ a pak i na Sněžce - to byl v letech 88-89 ve Svazarmu opravdovej hit, blížící se TRX dnešní doby. Měl paměti a dost složitou obsluhu. Dalo se na tom vysílat SSB přes OK0, na directech i CW (144,000 - 144,?? MHz...) Přesně si ten CW rozsah nepamatuju, přece už to nějakej ten rok je... Na 80 m jsem s oblibou dělal spojení a dodnes si pamatuju na jedno spojení s kolegou s QTH VALMEZ... Já jsem tenkrát nevěděl, CO TO ten Valmez je a aspoň pětkrát se ptal: "QTH? PSE RPT QTH." Ten už mně to nakonec pípal snad dvacítkou, asi si myslel, že jsem buď hlušec a nebo tupec, co neumí morseovku, hehehe...
Pak mi to vedle mne sedící kolega v radioklubu řekl... Já na to hned: "R R OK CFM..." Nebo na té osmdesátce často vysílali vojcli. Nadrzo. Šli mně s tím fakt na nervy. To já kdybych takhle vletěl na jejich pásmo, to by byl průser...
Jinak osmdesátka byla mý oblíbený pásmo, kde jsem fungoval i jako SWL.
Dneska si dáme ručku do náprsní kapsy nebo do nějaké té taštičky přes rameno a ani o ní nevíme... K tomu rezervní baterku, dvě propisky, bloček A6... Stačí. Nic těžkýho ani rozměrnýho. A nebo jen tu staničku, když máš silnou baterku a jdeš jen na procházku a nic nepíšeš. To je zase kouzlem doby dnešní. Spolu se značně benevolentními předpisy v porovnání s tehdejšími Povolovacími podmínkami... Jen škoda, že už nám není těch -náct či dvacet... Měj se a někdy někde naslyš! 73, Zdeny.
Původní verze příspěvku:
#44527 1.3. ’24 15:18 [Telegnost Brno •] : Jo, Karle, každá doba má vedle svých negativ i svý neopakovatelný kouzlo. Radioamatéřina je romantika a dobrodružství...Mimochodem - jaksi jsem nepochopil tebou uvedené značky - píšeš je s OK1 - tedy s prefixem Čech; hned za ně dáváš zkratku SK. Tedy Slovensko?? To mělo - pokud vím - prefix OK3. Zřejmě to SK má jiný význam - kdybys mi to upřesnil, abych byl v obraze.

Škoda, že jsi neuvedl, jestli jsi ty kolegy dělal VIA OK0 nebo DIRECT. Já myslím, že i direct by se to dalo i s tím 1W. Jinak třídu "D" jsem měl taky - tou jsem začínal; pag jsem povýšil na "céčko." A jako céčkař pípal na Otavě s ant W3DZZ a pak i na Sněžce - to byl v letech 88-89 ve Svazarmu opravdovej hit, blížící se TRX dnešní doby. Měl paměti a dost složitou obsluhu. Dalo se na tom vysílat SS přes OK0, na directech i CW (144,000 - 144,?? MHz...) Přesně si ten CW rozsah nepamatuju, přece už to nějakej ten rok je... Na 80 m jsem s oblibou dělal spojení a dodnes si pamatuju na jedno spojení s kolegou s QTH VALMEZ... Já jsem tenkrát nevěděl, CO TO ten Valmez je a aspoň pětkrát se ptal: "QTH? PSE RPT QTH." Ten už mně to nakonec pípal snad dvacítkou, asi si myslel, že jsem buď hlušec a nebo tupec, co neumí morseovku, hehehe...

Pak mi to vedle mne sedící kolega v radioklubu řekl... Já na to hned: "R R OK CFM..." Nebo na té osmdesátce často vysílali vojcli. Nadrzo. Šli mně s tím fakt na nervy. To já kdybych takhle vletěl na jejich pásmo, to by byl průser...

Jinak osmdesátka byla mý oblíbený pásmo, kde jsem fungoval i jako SWL.
Dneska si dáme ručku do náprsní kapsy nebo do nějaké té taštičky přes rameno a ani o ní nevíme... K tomu rezervní baterku, dvě propisky, bloček A6... Stačí. Nic těžkýho ani rozměrnýho. A nebo jen tu staničku, když máš silnou baterku a jdeš jen na procházku a nic nepíšeš. To je zase kouzlem doby dnešní. Spolu se značně benevolentními předpisy v porovnání s tehdejšími Povolovacími podmínkami... Jen škoda, že už nám není těch -náct či dvacet... Měj se a někdy někde naslyš! 73, Zdeny.