CB - PMR radiostanice a vysílání

Ruky boskávám, Pozdrav Zdař bůh pochází od slovesa zdařit, které v dnešním jazyce vystupuje nejčastěji ve zvratné podobě (zdařit se – podařit se). A horníci jím vyjadřovali jednoduše přání, aby se jim (s boží pomocí) v jejich těžké práci dařilo. Ve starších dobách se fráze používala i v každodenním jazyce, mimo hornické prostředí. V současné češtině už ji ale považujeme za ryze archaickou. Na šachtě můžeme Zdař bůh přesto zaslechnout dodnes, byť s jemným nádechem zpátečnictví a svérázné havířské ironie. Zdroj: https://martin-ulbrich.cz/jazyk-a-literatura/pozdrav-panbuh-zdar-buh-ve-jmenu-bozim-o-ceskem-pravopise-a-slovni-zasobe-2 „A když se potkali, volal tatínek a kmotříček: ‚Zdař Bůh!‘[…]“ (Jan Karafiát: Broučci) Takže nejen horníci.

Ruky boskávám, 3.1 Zdař bůh: Dokonavé staročeské sloveso zdařiti, -řu, -říš znamená ‚způsobit, aby se něco po-dařilo, učinit zdárným‘. Jde o prefixát denominálního slovesa dařiti, jež je pravdě-podobně utvořeno od substantiva dar (< psl. *darъ). Pro význam tohoto slovesa se v tom případě předpokládá vývoj ‚být obdarováván‘ → ‚být provázen zdarem, pro-spívat‘ (Rejzek 2015: 132).3 Ve stč. textech se toto sloveso často vyskytuje ve spojení se substantivem bóh, tedy se subjektem, od něhož se předpokládá, že kýžený zdar způsobí. Např.:On [služebník] pak díval se jie mlče, znáti chtě, zdařil-li je buoh cestu jeho, čili nicutrum prosperum iter suum fecisse Dominus, an non (BiblPraž Gn 24,21)4;buoh [...] ráčil mi zdařiti porážku na Cáhlovské (ArchČ 3, 385) ‚.../ráčil učinit zdárným/ vítězství nad Cáhlovskými‘ (StčS 3, 743);zdař vám pán Buoh na té cestě i jinde (ArchČ 14, 275).Posledně uvedený doklad se slovesem v imperativu má charakter přací věty. Patrně díky časté frekvenci tohoto typu přacích vět došlo k jistému zautomatizování v po-užívání a k následnému formálnímu zjednodušení. Svědčí o tom doklad už z roku 1588, který je uložen v Gebauerově excerpci5:Zdař Bóh, zdař Bóh bratři milí! (Masop. 102).O něco mladší obrat eviduje i Jungmann (1835–1839, 1, 201): Zdař Pán bůh (též zdařť bůh), Bůh zdař.A podoba zdař bůh se dochovala v češtině až do současnosti; i když se v běžné mluvě jako archaismus už nepoužívá,6 přežívá ještě jako hornický pozdrav, v gra-fické podobě častěji jako spřežka zdařbůh (PSJČ 1937–1957, 8, 318):I mezi jídlem přicházeli a odcházeli havíři, stále ozýval se pozdrav "Zdař Bůh". (S. Bouš-ka);"Zdař Bůh, bratře!" pozdravoval Machovský Kubeček [nemocného]. A. Jirásek. Takže nejen horníci.