#8315 4.1. ’17 08:59 [Jerry Nové Město •] : (odpověď na #8313)...hmmm není nad zasněžené české kopečky a toulání s vysílačkou po nich, tam člověka maximálně občas překvapí nějaký divočák, laň, nebo jelen. V horším případě i nějaký zeleně oblečený podivín, který ti zakáže jít dál kvůli honu zvěře .... ale jinak pohoda ;-)
#8313 4.1. ’17 01:01 [Tomáš Vlašim •] : (odpověď na #8312)...si to ženu s vysílačkou k nádraží Holešovice. Tu a tam zastavím a dám výzvu. Jdu dál a skenuju a říkám si, že je ten blikající vánoční stromeček vidět hodně z dálky. Nebyl to stromeček. U stanice stála 4 osobní auta, která přijela pomáhat a chránit a další s rozsvícenými majáčky právě dorazilo na místo. Tohle ale byla taková velká dodávka s vlekem. Na vleku byla plachta a pod ní cosi. Snad pyrotechnický robot. Najednou mi zastoupili cestu tři chlapi jak hory. Nechtěli mi pomáhat, ani mě nechtěli chránit. Jen chtěli vědět, jak se dostanou do argentinské ulice. Jeden z nich mluvil anglicky. Když odcházeli, mluvili spolu arabsky. V té chvíli už kvílely za rohem další dva modře omajáčkované vozy. Bylo kolem čtvrt na deset. Odpoledne jsem neudělal žádné spojení a večer jsem byl rád, že jsem vyvázl nezadržený. Co kdybych tou péemerkou chtěl odpálit nějakou tu pumičku. Ani sem se nesnažil vlézt do podzemí a na nádraží jsem se prosmekl po povrchu. Rychlík s vytopeným kupé už stál na koleji druhého nástupiště. Ještě jsem zapnul PéeMeRku na perónu a z různých míst dal pár výzev. Sto metrů ode mě se rozblikaly další modré majáčky. Šel jsem si radši sednout do vlaku. Tak tomu říkám velkoměstský portejbl.