Pikador, Štafeta, PMR Kopce, PMR Cup a parádní DX
(článek napsal Tomáš Vlašim)
Letošní 7. září bylo jako stvořené pro pobíhání po kopci s péemerkou v ruce. Jerry sliboval, že na Pikadora a Štafetu objedná počasí a nebyly to plané sliby. Počasí vyšlo jedna báseň. Kdo byl na kopci, jistě to potvrdí.
Já jsem si prodloužil víkend o pátek. Dorazil jsem na parkoviště u Karlovy Studánky v Jeseníkách, abych aktivoval o více než 600 výškových metrů vyšší Vysokou holi. (1464m n.m.). K výstupu jsem zvolil údolí Bílé Opavy. Kaňon s lávkami, žebříky a divokou přírodou byl kouzelný, ale dal zabrat. Výstup na QTH trval 3,5 hodiny.
Údolí Bílé Opavy
Když jsem začal dávat na Vysoké holi výzvy, po nějaké době jsem se začal bát, že ji neaktivuji. Nakonec ale vyšla 4 spojení, z nichž 3 nejdelší jsem použil k aktivaci.
Pohled z Vysoké hole na Praděd
A pak už tu byla sobota. Tentokrát jsem šetřil nohy a koupil povolenku k výjezdu na Ovčárnu, kde jsem přistál půl hodiny po osmé. Kočárovým tempem jsem se začal sunout k Pradědu.
Cestou z Ovčárny na Praděd
Po deváté hodině jsem zaslechl ve skenu Topaze Těšín. Nakonec z toho bylo první spojení dne na hůrku Javorový JN99JP na krásných 125km. Topaz právě tuto kótu aktivoval do soutěže PMR Kopce. Po výstupu na Praděd jsme ještě udělali s Topazem další spojení a pak už jsem jen čekal na start Pikadora.
Dlouhé stráně při čekání na start Pikadora
První čtvrthodinová smršť nadělila pěkných pár spojení. Pak se tempo zvolnilo. Zásadní chvíle přišla 24 minut po dvanácté hodině. Nejprve to byl šok. Pak jsem si uvědomil, o jak výjimečnou chvíli se jedná. Z reproduktoru Motorolky TLKR T6 se totiž ozvalo: "Tady Expedice OKO, portejbl Klínovec." Věděl jsem, že mě kluci na Klínovci slyšeli jednostranně už při jednom z mých minulých portejblů na Pradědu, ale přesto jsem nevěřil vlastním uším. Radost z tohoto DX se dostavila až po odeznění úvodního šoku. Nevím, kolik stanic slyšelo tohle spojení, ale pár jich bylo. Zřejmě jsme byli překvapeni všichni. Jerry prostě vybral nejen krásné počasí, ale i mimořádně kvalitní podmínky pro spojení. A taky on může jako organizátor Pikadora za to, že jsme v tu sobotu stáli na Pradědu a Klínovci. Když kluci nahlásili, kolik je to kilometrů, bylo překvapení o to větší. Doma jsem to ještě hodil do Výškopisu i výpočtu vzdálenosti mezi lokátory a obojí shodně nahlásilo 305km!
Jak neuvěřitelné (a přesto uskutečněné) je toto spojení, ukazuje i následující výškopis:
Výškopis: Praděd - Klínovec, DX 305km
Kdyby se nepovedlo už žádné další spojení, stál ten den za to. Ale o další spojení nebyla nouze a přibylo jich ještě několik desítek, takže jsem na QTH Praděd zůstal až do tmy.
Samostatnou kapitolou byla PMR štafeta. Díky vysílání instruktora paraglidingu, které začalo zároveň se štafetou na 7. kanále pod subtónem s téměř trvalým zaklíčováním, to bylo částečně drama, protože to mazalo RS asi tak 59 nejen mě na Pradědu, ale i další stanice štafety okolo. Nakonec to ale dobře dopadlo. Při štafetě jsem slyšel 14 stanic. Některé v obou kolech, některé jen v jednom. Pro mě byla štafeta dramatická, o to větší zážitek to byl.
Celý den byl ozvláštněn ještě tím, že na stejném QTH ten den HAMíci postavili vybavení pro VHF Contest a zároveň s Pikadorem jeli svoji soutěž v pásmu 2m výkonem mnohosetkrát větším, než mají naše "pomeranče". Párkrát jsme se sešli, popovídali a já měl možnost prohlédnout z blízka i to jejich "nádobíčko", proti kterému je stanice PMR opravdu hračkou.
HAMíci na Pradědu
Loučil jsem se s nimi a na vlnách PMR také s posledními posádkami, které zůstávaly na svých QTH po skončení Pikadora někdy před půl desátou večer. Potmě v bezměsíčné hvězdnaté noci jsem se vydal na Ovčárnu a zpět na základnu, kde jsem se spokojený uložil k zaslouženému spánku.
Díky tomuto dni můžu říct, že září 2013 bylo skutečně PMR kouzelné! Díky všem a zase někdy na slyšenou.
Tomáš Vlašim
Konec dne na Pradědu - vysílání pokračovalo ještě téměř dvě hodiny...
