Prima článek nám zaslal: JERRY JIRKOV
Po předchozí zkušenosti s PMR jsem vzal staničku a vyrazil do našich hor na kopec Loučná.
Celý 36. týden jsem věnoval návrhu zařízení, na kterém už nějaký pátek pracuji a nevěnoval jsem moc pozornosti dění na CB a PMR webech. Naštěstí jsem se v pátek 4. 9. nějak dozvěděl, že se v sobotu koná Pikador 2015. Díky zkušenostem z letošní PMR štafety jsem měl silné nutkání se této akce také zúčastnit, ale neměl jsem k dispozici vozítko. Pro dosažení vrcholu existoval v tu chvíli pouze jediný způsob. V sobotu v 9 hodin sednout na kolo a dát si 27 km do hor, směr Loučná [JO60TP].

Ten výškopis ze serveru mapy.cz mě docela postrašil
Všechno šlo hezky podle plánu, až do chvíle, kdy jsem na cyklostezce u chemičky píchnul. Do zadní pneumatiky se mi zapíchnul parádně ostrý kus kamínku. Kolo jsem dofouknul a doufal, že to chvíli vydrží, alespoň na Meziboří. Bohužel nevydrželo a po dvou kilometrech jsem musel lepit.

Ten brutální stoupák byl teprve přede mnou
Cesta z Litvínova na Meziboří je celkem v pohodě, ovšem ta část nad Mezibořím, kde co deset metrů, to dva metry nahoru, mě donutila pokorně sklopit hlavu a sesednout z kola. Podobný masakr je i kus před vrcholem. Zbytek trasy byl naštěstí bez jiných velkých komplikací a na zmiňovaný vrchol jsem dorazil v 11:50.

Ten výhled je skutečně ohromný

Musím se s vámi o to podělit alespoň takhle...
Dohlednost byla skutečně luxusní. Viděl jsem rozhlednu Klínovec, kterou osedlal Martin Kbely, Bukovou horu na Děčínsku i 97 km vzdálený Liberecký Ještěd. Výškopis ukázal, že to máme na přímou viditelnost i do Prahy na Bílou horu, kde hulákal Tomáš Modřany.
Nelenil jsem, rychle jsem obhlédl terén, vybalil potřebnou techniku: sencorku, trubičku, papír, propisku a digitálky.

Pásmo doslova dýchalo
Spojeníčka se hezky sypala. Během první hodiny jsem jich měl potvrzených 11. Byl to můj druhý den na PMR a byl jsem náramně překvapen, co všechno tohle pásmo dokáže, jen kdyby ten sencor šel odskvelčovat.
Výrazný zlom pro mě nastal kolem 12:45, kdy jsem zaslechl "Pavel Kostelec". Chvilku jsem čaroval s polohou stanice a pobíhal po vrcholku. Najednou jsem ho zase zaslechl u debaty s Robertem na Kozákově. To byl ten pravý okamžik pro otestování připravené 31 cm dlouhé trubičky, coby návleku na anténu. V tu chvíli mi ale došlo, že izolačka zůstala doma. Zaimprovizoval jsem alespoň se stahovacíma páskama a trubičku pevně uchytil k anténě sencora. Výsledek byl ohromný. Pavla na Velké Deštné [JO80EH], který mi otevíral šumovku jen z nějaké pozice, jsem najednou slyšel dvojkou i trojkou bez problémů. Pravda, děti mi ho občas smázly.

Provizorně připevněno :-)
Čas utíkal celkem rychle, turisté se na Loučné střídali, všichni pokukovali, co to tam dělám. Po dvou hodinách jsem měl za sebou 55% z celkového počtu všech spojeníček.
Mezi 15. a 16. hodinou to bylo úplně zabitý. Společnost mi dělali pouze Zdeněk Pokratice a občas Lucík Chomutov. Hlad po staničkách se postupně zvětšoval na celém éteru. Ve chvíli, kdy se objevil Ruda ve Zvánovicích, všichni na pásmu se slétli jako vosy a byl z toho jeden brejk přes druhého.
Mraky nade mnou ke konci vysílacího času sestoupily z vyššího patra a pluly do vnitrozemí jen pár metrů nad mou hlavou. To se začali postupně ozývat některé místní stanice. Bývalí CBčkáři, kteří přešli na PMR.

Ještě nějaký scan
Napadlo mě ještě zmínit stanice, které jsem zaslechl, ale už se mi je nepovedlo najít a dokončit spojení. Byly to: Andrea Praha, Ondra Hradec /p Pustý, Exp. Kleť, Martin Klenčí /p Výhledy, Donald + Denisa Most /p Jeřabina, Franta Hněvkovice a Radek Háje.
Ponaučen předchozím krpálem jsem domů jel přes Dlouhou Louku kolem malého vysílače Vlčí hora. Na Loučné bylo tak krásně, že si na tuto kótu naplánuji i další vysílací dny a vyzkouším další pásma. Letošní Pikador byl jedním slovem super.

Jerry Jirkov