Za prima článek děkujeme Riccimu Plzeň

Možná už v době, kdy Jára Da Cimrman svým balonem strhal Marconimu dráty a ten se tak díky jeho radě začal zabývat myšlenkou na telegrafii bezdrátovou (jestli to tak opravdu bylo - o tom můžeme vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je asi tak všechno co se proti tomu dá dělat), se dá datovat i vznik zkratky HAM, kterou se dnes označují licencovaní radioamatéři. I když jen pro kompletní informaci - Nikola Tesla si bezdrátovou telegrafii patentoval o několik let dříve. Takže první byl nikoliv Marconi, ale Tesla. To jen pro pořádek.

Marconi demonstruje přístroj, který použil pro své první dálkové rádiové přenosy.
Vysílač je vpravo, přijímač se záznamníkem na papírovou pásku vlevo. Zdroj: Wikipedia

Etymologie vzniku tohoto slova - zkratky chcete-li - je zajímavá, zvláště z dnešního pohledu HAM komunity na UNLIS, potažmo CB/PMR nadšence. Jednalo se tenkrát totiž o pejorativní označení pro lidi, kteří vysílali pro radost od profesionálních (telegrafních) operátorů. V angličtině se termín "ham" (kromě pojmenování šunky) používal například v boxu pro označení "nekompetentnosti" (ham-fisted = incompetent pugilist, a i dnes výkladový slovník toto slovní spojení překládá jako synonyma pro amatérismus, neodbornost, nešikovnost atd.). Je to logické, profesionálové na telegrafní klíč "hráli" určitě výrazně lépe s přehledem než amatéři a rivalita mezi oběma tábory - jak to tak bývá - byla na světě.

Další zdroje chybně uvádí jako vznik zkratky HAM pány Hymana, Alma a Murraye, kteří kolem roku 1911 prý dávali v USA podnět do kongresu Spojených států na podporu provozování amatérských rádiových stanic. Protože byl název dlouhý a dokumentů prý bylo hodně, věci vztahující se k této věci byly údajně označovány jako H. A. M. Žádné důkazy které by podpořily tuto variantu však nikdy nebyly nalezeny a datace tohoto způsobu vzniku se prvně objevila až někdy okolo roku 1948. V letopisech najdeme i další nepravdivé více či méně uvěřitelné legendy, ale dosti jazykozpytu a etymologie :)

Amatérské vysílání jako zájmová činnost zažilo největší boom po první světové válce - v Evropě se tehdy začínalo šířit rozhlasové vysílání. To probíhalo na dlouhých a středních vlnách a krátké vlny byly považovány za nevyužitelné. Radioamatéři zásadně přispěli k poznání praktického užití celého spektra radiových vln - například propojení Evropy a Ameriky bylo dříve realizováno pomocí kilowattových vysílačů a opravdu kilometrů antén na dlouhých vlnách (dodnes svátečně funkční Grimeton Radio Station SAQ na 17,5 kHz - https://youtu.be/s1bWRTR6qlE - uvidíte opravdu mj. 2 kilometry antén na sloupech 127 metrů vysokých). Amatéři při svých pokusech zjistili, že k témuž výsledku jim postačí pár desítek metrů drátu a cca 100 W výkonu na vlnách krátkých.

Část antén Grimetonu na 17,5 kHz Zdroj: Wikipedia

Z českých luhů a hájů ve zkratce - prvním známým českým radioamatérem byl Pravoslav Motyčka - OK1AB který koncem roku 1924 navázal první spojení v Československu. Nicméně tím kdo jako první postavil provozuschopnou bezdrátovou stanici, byl Ing. Karel Ort již na přelomu 19. a 20. století. Ten si ale moc provozu neužil, protože radioamatéři tenkrát žádní nebyli a tak se neměl s kým spojovat.
Z legend na radiových vlnách nelze nevzpomenout i cestovatele a spisovatele Otakara Batličku OK1CB, který mj. jako vynikající operátor - zkušnosti prý získal na svých cestách jako lodní telegrafista - zajišťoval spojení se sovětskou zpravodajskou službou pro Obranu národa - protifašistickou organizací. A to mu nakonec bylo i osudným.

Po II. světové válce s nástupem socialismu bylo vlastnictví nepovolené vysílačky snad ještě horším (trestným) činem než vlastnictví nelegální zbraně, a radioamatéři byli nuceně převedeni pod Svaz pro spolupráci s armádou - tzv. SVAZARM. Získání oprávnění k vysílání bylo kromě mnoha let působení jen jako posluchače (a samozřejmě nutností ve SVAZARMu být) provázeno i kádrovými prověrkami a získat jakoukoliv licenci vůbec nebylo snadné. Z této a pozdějších dob také pramení nevraživost některých "zasloužilých" HAMů k dnešním "rychlokvaškám", kteří nemusí procházet jednotlivými výkonnostními třídami, nemusí znát morseovku a hned dostanou "Áčko" (dříve nejvyšší výkonnostní třída udělovaná za dlouholeté zásluhy a prověřeným členům). Jen pro informaci - tehdejší koncesionáři třídy C (celkem byly třídy D, C, B a A) mohli vysílat pouze telefonií a modulovanou telegrafií v pásmu 56 až 60 MHz a nemodulovanou telegrafií v pásmech 1,8 až 2,0 MHz a 56 až 60 MHz s maximálním výkonem 5 W,(!) a měli povoleno používat pouze vysílače řízené krystalem nebo ECO. Získání vyšší třídy bylo podmíněno mj. kladným hodnocením od SVAZARMu, správným světovým názorem na imperialismus atd. Tolik tedy ve velké zkratce z historie.
Zájemcům o podrobnou historii radioamatérství doporučím knihu Dr. Josefa Daneše (ex OK1YG) - "Za tajemstvím éteru" - sám jsem ji přečetl jak se říká "jedním dechem".

V přelomovém roce (pro dnešní radioamatéry) 2005 byl vydán zákon o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., kde byly již ustaveny pouze 2 třídy (A a N) a došlo k zásadním změnám v prováděcích předpisech zkoušek - dnes již není třeba umět morseovku (ani prokazovat znalosti z provozu - podotýkám bohužel - občas zaslechneme na pásmu velmi nehezké nešvary které si operátoři sebou berou ze svého působení mimo HAM pásma a dělají tak ostudu nejen sobě ale i ostatním) a testy se píší podobně jako v autoškole.

To, že se člověk stane koncesovaným radioamatérem, otevírá mu téměř nekonečné obzory toho, co všechno může na pásmech dělat. Určitě tu nevyjmenuji všechny činnosti (podle druhu provozu), ale ty podstatné snad ano:

Telegrafie - královna provozů - dodnes technicky nejjednodušší, nejprimitivnější a nejúčinnější metoda přenosu informací na velké vzdálenosti. Čitelná pouhým uchem i přes silné rušení.
Fonie - přenos mluveného slova - dnes asi nejrozšířenější druh provozu. I některé zaryté telegrafisty uslyšíme aspoň občas v éteru - minimálně na převaděčích, HI.

Digimódy - pro spojení dvou stanic je potřeba krom vysílačky také počítač. Tento druh provozu je populární především pro mladší ročníky a zhusta také pro to, že se dá provozovat bez rušení běžného chodu panelákové domácnosti. Pokud manželka či ostatní členové rodiny slyší za večer stokrát "Oskar Kilo..., no nedivím se. Protokolů je velké množství a velmi poplulární v současnosti je například JT65 nebo spíše výrazně rychlejší FT-8, kdy není problém navazovat spojení opravdu na velké vzdálenosti s relativně malým výkonem (jednotky až desítky W). Osobně v tom vidím ale určitou odtažitost, protože vlastní spojení není kontakt mezi dvěma osobami, ale děje se pouze pomocí klávesnice s přednastavenými makry. Jsou to takové "nelidské" módy.
Packet Radio - radioamatérský předchůdce internetu - dnes už skoro není, i když určité obdobné aktivity jsou - například HAMnet.
ATV - amatérské vysílání televize, resp. přenášení obrazu (SSTV) a další.

Vysílat pak můžeme obecně řečeno na těchto pásmech (podrobné informace o jednotlivých frekvencích například na

Wikipedii v tomto článku ...

Střední vlny - 135.7 - 137.8 kHz a 472 - 479 kHz (na speciální povolení)
Krátké vlny - 1,810 - 29,7 MHz
Velmi krátké vlny - 50 - 146 MHz
Ultrakrátké vlny - 430 MHz - 2,45 GHz
Super krátké vlny - 3,40 - 24,25 GHz
Extrémně krátké vlny - 47 - 250 GHz

Na druzích provozu a pásmech jsou pak postaveny druhy činnosti - podle toho co vás osloví a baví:

DX - DXing - na DXing je potřeba hodně trpělivosti a prostředků - odměnou je pak navázání spojení se stanicemi v opravdu exotických oblastech. To platí pro KV, na mikrovlnách může být takovým DX spojením stanice ve vedlejším okrese.
Závody - základní princip závodů je snaha udělat v daném časovém úseku spojení s co největším počtem protistanic. Pravidla jednotlivých závodů jsou různá a umožňují většinou nějak taktizovat. Důležité pro závody je mít kvalitní vybavení a QTH. Závodů je velké množství (někdy až moc - postesk portableového QRPisty) a je jich každý týden několik. Vysílací výkon tzv. BIG-GUN stanic je až 3 kW. Závody jsou jak krátké v řádu několika hodin, až po 48 hodinové maratony, které na jednotlivce kladou i slušné fyzické nároky.
QRP - vysílání malým výkonem (do 5 W) - snahou je udělat co nejdelší spojení s co nejmenším výkonem. Výkony pod 1 W se pak označují jako QRPP. Na KV není problém udělat z OK na slušném QTH s 5 W a kusem drátu fonicky celou Evropu od EA až po R4, s 10 W (to už podle regulí ale není čisté QRP) a trochou stěstí východní pobřeží Ameriky či ostrovy v Karibiku. Mimochodem, zarytí QRPisté se zdraví místo obligatorního 73 zkratkou 72 :)
EME - Earth-Moon-Earth - označuje se tak spojení v pásmu VKV, která jsou uskutečněná odrazem od Měsíce. Tímto druhem provozu není problém uskutečnit spojení přes 10 000 km na pásmu, kde je max. vzdálenost spojení 800 km. Vyžaduje se ale nadprůměrné vybavení a trpělivost. Měsíční povrch - pro informaci - odrazí asi jen 7% na něj přišedší energie.
OSCAR - Orbiting Satellite Carrying Amateur Radio - provoz přes radioamatérské satelity na VKV či přijímání signálů z orbitálních stanic (např. MIR, ISS).
MS - Meteor-Scatter - slangově "šutry" - podobně jako EME, ale spojení je realizováno pomocí odrazu od meteorických rojů. Na rozdíl od EME není potřeba mít super velký výkon, ale postačí cca 50 W a trochu lepší anténa (a hodně trpělivosti).
ES - sporadická vrstva Es - tzv. é-ska - stejný princip jako MS, ale odraz je od ionizované vrstvy vzduchu. Výskyt Es vrstvy lze s malou pravděpodobností předpovídat.
AURORA - aurora borealis - navazování spojení odrazem od polární záře.
Rain-scatter - navazování spojení odrazem / rozptylem od kondenzovaných par v mracích. Především se taková spojení dějí na GHz pásmech.
Aero-scatter - navazování spojení odrazem od letadel - nejčastěji se tak děje v pásmu 23 cm. Na predikci spojení existují specializované programy.

Zde v tomto článku předkládám P. T. čtenářům jen malý výčet toho, co vše lze realizovat. Tento koníček má výhodu i v tom, že dnes nemusí být nutně životním stylem jak tomu bylo ďříve a nemusíte mu podřizovat svůj život. Ani investice do zařízení nemusí být likvidační pro rodinný rozpočet - velkou parádu lze udělat i s investicí v řádu několika tisíců korun. Radioamatéřina vůbec jako taková je celkově sebevzdělávací činnost, při které se ponoříte či aspoň načerpáte nějaké informace z fyziky, elektroniky, geografie, meteorologie, lingvistiky, astronomie a dalších oborů. Pokud už mám možnost se někam posunout, zkusit něco nového, osobně jdu do toho.

Příklad vysílacího QRP pracoviště. Zdroj - archiv autora

Co mne osobně baví na HAM pásmech a jaké jsou odlišnosti od provozu na CB/PMR?

Osobně mne nejvíce oslovily portable aktivity na KV - především pak GMA a WWFF programy.

GMA je zkratka pro Global Mountain Activity a stránky v češtině najdete zde: https://gma-ok.nagano.cz/ - princip je velmi podobný jako PMR kopce či HAM aktivitě SOTA, ale jak rád říkám - GMA je taková SOTA, ale víc pro lidi. SOTA má velmi striktní pravidla a je hlavně pro ty, kteří chodí do přírody často. GMA program je co se týče pravidel volnější. Není zde striktně předepsána prominence ani použité vybavení resp. napájení a nutnost se až na vrchol od paty kopce dostat vlastními silami. Do GMA programu lze v podstatě zařadit jakýkoliv kopec, který je označen vrcholem v mapě. Například v Polabí to může být i krtina 150 m n. m.
V principu jde o to dostat se na nějaký kopec (který je v seznamu referencí), a tam udělat potřebný počet spojení (min. 4). Díky krátkým vlnám a spotům (viz dále v textu) to není žádný problém. Je to trochu dobrodružství, protože každá výprava je takovou malou expedicí, jak říká Petr OK3EQ, kterému tento program v OK vděčí za mnohé. Stejně jako u Flora-Fauna programu (viz níže), jsou zde účastníci programu rozděleni na aktivátory (ti kteří jsou na kopci) a lovce (ti kteří jsou doma u rádia). Pro obě skupiny je diplomový program.

Pokud si chci užít opravdu velký pile-up který znají jen expedice, vyrazím na WWFF / OKFF tzv. Flora-Fauna - https://www.okff.cz/. To je program, kdy se vysílá z chráněných krajinných území a díky poměrně širokému diplomovému programu i pro lovce - "domasedy" - se na aktivátora tlačí opravdu velký počet stanic. Potřebný počet spojení na aktivaci je zde 44 (Fourty Four - FF :o)), ale běžně aktivuji s počtem spojení přes 300 a více. Na FF lze zažít krásný několikahodinový neustávající pile-up. Existují i další podobné programy, kdy se vysílá z ostrovů (IOTA), z majáků (WLOL), z hradů a zámků (COTA, WCA)... Každý si něco najde.

Rozdíl mezi aktivací PMR kopce a GMA (SOTA) či FF je ve vybavení - ne že by se nedalo aktivovat GMA s ručkou a 5 W, jistě že se dá a spousta především německých stanic to takhle dělá, ale na KV bude z principu přítomno stanic víc - signál se šíří dál.

U Flora-Fauna programu jsou KV podmínkou. To znamená, že po příchodu na stanoviště jako první natahuji anténu (mám inv. V - 2×10 m drátu na laminátovém teleskopu nebo vztyčím vertikál) a pak sestavuji vysílací pracoviště (kabely, vysílačky, baterie...). Není to tak "instantní" jako aktivace s ručkou, ale spojení bude několik stovek a můžu ulovit i nějakou zajímavou destinaci či můžu ve volných chvílích (budou-li díky pile-upu jaké, HI) pokusničit se snižováním výkonu, anténou atd. Někdo by si mohl říci že takových oblastí pro FF u nás není moc, ale opak je pravdou - viz aktivní mapa na https://1url.cz/It85r

GMA či SOTA se dá provádět ve formě krátkého "výběhu" na kopec třeba v rámci rodinného výletu, FF už nikoliv - jedním z pravidel je aktivovat aspoň 2 hodiny. Ale ty pile-upy za to stojí.

Není od věci vzpomenout že - především práce na KV - je také kromě vybavení o jisté lingvistické znalosti. Jen s češtinou neuspějete, nutné jsou alespoň minimální základy angličtiny. Stanice z OK na 40 m bandu (který aspoň nějak "chodí" pořád) přes den nepotkáte (ne že by tam nebyly, ale díky šíření signálu je neuslyšíte), ale budete slyšet a voláni minimálně z celé Evropy. Jazyková vybavenost nemusí být na úrovni rodilého mluvčího a nemusíte se hned kvůli tomu hlásit do jazykové školy. Pro základní komunikaci na pásmu pro začátky vystačíte defacto se znalostí několika frází a číslovek. Časem se stejně aspoň angličtinu - minimálně v rámci radioamatéřiny - naučite. Aktivace FF pak není moc o povídání si, není na to čas - volá vás spousta dalších stanic které s vámi chtějí mít spojení a dlouhé "vykecávání se" není v takovém případě moc ohleduplné k ostatním. Provoz je hodně podobný závodům - volá vás například SP8XYZ:
"SP8XYZ here is OK1XYZ/P, you are 59, over?"
... (stanice SP8XYZ odpovídá a předává mi svůj report)
"QSL, thank you, 44, QRZ? (44 je takové 73 účastníků Flory-Fauny, FF = fourtyfour = 44).

Referenční číslo oblasti FF se v pile-upu většinou nepředává, protože ho protistanice zná ze spotu (více viz níže), kam se podobné informace píšou. Pokud i přesto někdo neví, zeptá se.
Pokud si chci víc popovídat, není problém třeba po aktivaci nějaké stanice na pásmu "lovit", nebo jet jen tak na výzvu. Takových spojení pak bude v daném časovém úseku méně, ale zase je u toho větší klid, HI.

Dalším rozdílem v HAM provozu je existence tzv. clusterů - to jsou internetové servery, kam se dá přidat tzv. spot - tj. oznámení, že stanice XYZ vysílá na té a té frekvenci a dá se přidat i poznámka (třeba že aktivuje FF či GMA, SOTA, kam volá a pod.). Spot si pak přečtou ostatní amatéři kteří jsou online a mohou vás pak zavolat.
Tzv. self-spotting třeba přes mobil není zcela úplně košer (i když děje se to), ale není problém požádat stanici se kterou mám právě spojení jestli by mne tzv. nedala do clusteru. On se stejně dříve či později najde někdo kdo to udělá dobrovolně a poznáte to pak na výrazně zvýšeném pile-upu. Jak takový cluster vypadá zjistíte snadno, třeba velmi hezky zpracovaný je https://www.dxsummit.fi

Rozdílem je i potvrzování spojení - na CB/PMR vystačíte s vyplněným a vystaveným deníkem, v HAM komunitě se každé spojení potvrzuje tzv. QSL lístkem. Ten může být fyzický či elektronický - například přes služby eQSL a LoTW. Potvrzení spojení je jednou ze základních činností na HAM pásmech.

Takže to jen tak ode mne malý - a určitě ne zcela kompletní - vhled do jiného světa.

Pokud vás některá stať tohoto článku zaujala a chcete se posunout někam dále, zkuste oslovit nějakého radioamatéra nebo radioamatérský klub a podívejte se na provoz třeba při závodě nebo jen tak na portable. V dnešní době je spousta klubů kterým chybí členové i operátoři, a tak budou za každou "novou krev" která se bude podílet na jejich aktivitách rádi, a to i když nebudete mít vlastní licenci.

Pro vážné zájemce o radioamatérské vysílání a složení zkoušek - abyste věděli do čeho případně půjdete - doporučím web https://ham.smoce.net kde se dá kvalitně připravit na zkoušky pomocí interaktivních testů.

Navštivte také obsahově výborné stránky OK1IKE nejen pro začátečníky - https://ok1ike.c-a-v.com/


CUL VY 73!
OK3AR aka Ricci Plzeň