Článek nám zaslal Pavol Somak ...

Blíží se avizovaný PMR Vandr a já konečně pořizuji svoji vysněnou CB ručku, která mi doplní mé portfolio portable vybavení tak, abych jenom neslintal u monitoru obrazovky. Stala se jím od Elixu Dragon SY101 a okamžitě od OM4VR z Trenčína si nechám poslat dvě půlkové drátovky na portable. Jednu si nechám do kufru na cesty a druhou hodlám tajně nainstalovat v novém bydlení v Praze. Tím taky chci říci, že poslední dobou podezřele často trávím čas na přemisťování své tělesné schránky mezi Prahou a Brnem?

Fajn, tak UHF ručku doplňuji konečně CB ručkou, je to paráda, jsem vybaven a zároveň zjišťuji, že silně koliduje termín ohlášeného PMR Vandru, který jsem chtěl strávit na nějaké zajímavé kótě a minimálně sledovat cvrkot ve vzduchu, případně přiložit polínko do ohně ? Jenže ouha! Můj osobní manažer mého veškerého volného času (tím myslím svoji drahou polovičku), již dříve rozhodnul o návštěvě ferrat v okolí Mariazell v Rakousku a je zcela evidentní, že rezervace ubytování proběhla tak nějak bez mé účasti a můj vysněný volný víkend v éteru, který jsem avizoval, dostává vážné trhliny. Jsem postaven před jasné rozhodnutí s možností naprosto svobodné volby, ale volba č.1 zcela určitě znamená peklo na zemi. Není to jednoduché?

Chystám si batoh, rukavice, helmu a sedáky s úvazkama. Tiše zírám na batoh a přemýšlím. PMR Vandr je sobota a neděle. My v sobotu lezeme jeden výstup, který stěží dosáhne 1400 mnm a navíc v okolí jsou jasně vyšší kóty, ale v neděli lezeme Preiner, který má výšku 1795 m n.m. Dívám se do výškové mapy, jo, to by možná vyšlo. Při troše dobré vůle bych se mohl nějak do česka prostřelit. Lezecký batoh na klettersteig má dvě přepážky, jednu pro pití, druhou pro doplnění energie. Na pití akorát tak 1,5 l tekutin. Větší batoh znamená nepohodlí. Zkouším použít 0,75 l. Jo, tím pádem se UV5R spolu s Elixem tam vejde zaráz vedle sebe, antény musím demontovat a UHF SRJéčko musím zohnout. Ven to trčet nesmí, je to o úraz. V živé paměti mám pád ze skály z loňska a to ve výšce 1 800 mnm, nebýt ferratového setu ... fuj! Zkouším nasadit na záda, no jo, to by šlo, navíc žena nic vidět nemusí, že? Přemýšlím, mám ještě zveřejnit na webu plánovaný portable? Ne, jde nás nahoru víc, všechno může být jinak, raději to vypouštím. Tohle naplánovat nepůjde.

V sobotu první ferrata pohodofka, přesně podle plánu. Nahoru táhnu jenom Uvéčko, ale dle očekávání, realita okolního terénu je pasé. Na jedné římse zkouším scan, ale prostě mrtvo. Nedělní příjezd ke skále Preiner je úchvatný, počasí A1. Tohle vypadá dobře. Strkám do batohu obě ručky, chystám si úvazky s expreskama. Kruci, to nějak váží .... Nuže, neklaďme si malé cíle! Jdeme na to.

Krasavice .... !

Lezeme, počasí super, ale musíme dělat přestávky, jsme tam s třema juniorama. V půli stěny se dívám na hodinky, mno, to vidím tak na vrchol plus mínus 16.00, to jsem zvědavej, jestli někoho v éteru uslyším. Kousek pod vrcholem zkouším na římse zapojení a rychlou zkoušku techniky včetně GPSky, jo, vše funguje, jenom z vysílačky šum .... Fotí mne synátor, když bude mlčet, recipročně ho odměním ..... :-)

Jsme nahoře, jako první, znovu skládám ručku a zapínám. Na výzvu se mi okamžitě na k6 ozývá: Hello, I am Hans, Hans from Central Austria. Víc z něj nedostanu. Na lokaci vůbec nereaguje, pak se ale ozve německy, ale to mám zase smůlu já. Rádio tak 3ka. Uvědomím si, že jsem nezapnul audiorekordér, pro pozdější analýzu. Než ale ho zapnu, ozve se řev, škubnu s sebou a leknu se, že někdo spadnul ? Ne! Řev s mým jménem, cože? Zapomněl jsem doma spláchnout záchod? Ne! Co to táhnu nahoru v batohu??? Budu stručný a slušný, v prvé řadě jsem musel vyslechnout jasné spekulace o zařazení mého IQ do jedné ze čtyř škál všeobecně a světově uznávané stupnice a dále, že odpadním kalem znečistěné a znehodnocené vysílačky skončí v mé zadní části těla. To se mne ale opravdu dotklo, vlhko elektronice přece nesmírně škodí! Narovnávám se, ale v tu chvíli se ozývá výzva na kanále: Pavel, Ich bin Karl. Okamžitě odpovídám, ale bez reakce ? ticho, stejně překvapivě jako od mé ženy. Pojď, jdeme se aspoň vyfotit. Ty ženský nějak asi vycítí z protistrany zklamání.

Ok, čas se nahoře fakt krátí a musíme jít, tady funguje pravidlo, že dolů je to horší, než nahoru. A funguje to fest. Schovávám UV5Rko a vytahuji Elixe, jo, celkem provoz. Taliáni, a někdo německy hovořící. Jdeme po stezce dolů a já zkouším výzvy. Bez jakékoliv reakce, v tom najednou zřetelně na 15 kanále se ozve, For Pavel from Czech Republic, I am from Romania , Sibiu ..... No pěkně, zkouším okamžitě odpovídat, ale opět bez reakce. Nedivím se tomu, musím jít a nesmím se zastavit, zřejmě to bylo nějakým odrazem, a vrátit se nemůžu. Škoda, tak to bylo, celkem 3 spojení, ale ani jedno nemám potvrzené a bez reportů. No není každý den posvícení.

Audio stáhnout zde

Večer v posteli si píšu s Jirkem Pavlovice. Žena má podepřenou hlavu, dívá se na mne a ptá se: Co z toho vlastně máš? Říkám: No nic, dobrý pocit, že jsem v éteru a když se spojím, tak mám radost. Není to nádhera? Žena chvilku mlčí a říká: Koupila jsem dvacet párů galoší a všechny jsou levé, no není to nádhera?! Oba se smějeme.

Život už je takový. Zasmát se nad ním, no není to nádhera?

EDIT:
Jirka Pavlovice mi potvrdil příjem mého vysílání z JN77UQ na Kraví Horu do Česka (JN89DK). Já však jeho výzvy neslyšel, spíš jsme se ale minuli v čase. Zvukový záznam mého vysílání je zde (MP3). Jestli se nepletu, je to 190 km? No není to nádhera?