na 30.12. 2016 budu hodně dlouho vzpomínat, podmínky nám uvařily nevídané možnosti .....

Měl to být můj jeden obyčejný, "poslední portejbl" roku, tradičně naplánovaný mezi Vánocemi a Novým rokem. To co nás nakonec čekalo v éteru bylo víc než bombastické a ještě teď jsem plný dojmů.

Den před Silvestrem jsem měl nějaké krátké vyřizování v centru Liberce, jenže okolnosti mé plány poněkud pozměnily. Cestou na autobus jedoucí do Rudolfova potkávám kamaráda, který má cestu na Raspenavu a nabídl mne odvoz nad Oldřichov v Hájích. S chutí přijímám a znamená to že se vzdávám aktivace Javorového vrchu a půjdu přímo na Brdo, což byl nejvyšší cíl mého výletu. Jak se později ukázalo, byla to volba velmi výhodná a snad díky tomu jsem byl později ve správný čas na správné místě ;-), ale pěkně popořádku ...

Z Oldřichova jsem hleděl na dva kopečky, aktivované o pár týdnů dříve:

Vlevo Strmý vrch 697m a vpravo Špičák 724m (JO70MU)

S rostoucí nadmořskou výškou přibývala i sněhová pokrývka. Cesta byla projetá několika terénními auty, jinak nikde žádná čerstvá lidská stopa.

Slunce se schovává za obzorem a ve stínu stále mrzne

Vrchol Brda se blíží ...

Jedna z vrcholových skalek. Podobných je tu několik.

Přivítalo mne nádherné bezvětří, slunko mělo poměrně sílu a to ticho kolem to byl balzám. Chvíli jsem nic nepodnikal a jen se kochal ;-)

Kouř a smog nad Libercem přidržovala teplotní inverze. Když jsem byl v Liberci, vůbec jsem netušil přes jaký smog ty sluneční paprsky musí projít.

Po zapnutí vysílačky se ihned ozvaly známé hlasy a navazuji první spojení do Krušných a Lužických hor.

Éter byl poměrně přeplněný, všude možně se ozývalo prozvánění a děcká volání: haló halóóó ... vánoční PMRkám se ještě hold nestačily vybít baterky :-) ...
Potěšil mne ovšem jeden mladý klučina z Liberce, který se začal vážně zajímat o naše zájmové vysílání a předal jsem mu pár rad do začátků a navedl ho na naše webové stránky. Budu rád když se Sebastian Liberec časem v éteru objeví ... Na delší povídání nebyl prostor, už tu byl další brejk, silně burácející David Čelákovice ze Semické hůry. Jen se s Davidem loučím a ve změti všech možných signálů zaslechnu slabě "Šumava-Šumava", to se vždy pěkně poslouchá když je člověk na druhé straně republiky ;-), ovšem nejdříve se to moc nedaří a pobíháním po skále a lovím co nejlepší signál, ten je jakýsi kolísavý a nakonec se úspěch dostaví! Jarda Sušice mne zdraví z rozhledny na Sedle a první DX je na světě.

Jardu zaslechne i David Čelákovice z pouhé nadmořské výšky 231 m, ale přestože to zkoušeli několikrát jim se nakonec spojení nezdařilo, škoda. Tímto okamžikem jsem byl utvrzen že dnes budou podmínky šíření velmi zajímavé a rozhodl jsem se na kótě ještě vydržet.

Lužické vršky vyčnívaly nad inverzí. Vévodil jim Klíč u Nového Boru.

Přibývají další kontakty a předaná přání do nového roku. Zdravím nováčka Zdeňka Javorná, který si na Klínovci počíná velmi zkušeně ;-). Mezitím zaslechnu opět Jardu Sušice jak si povídá s Martinem Klenčí, krásně čitelně zaslechnu "tady portejbl Výhledy u Domažlic". Jdu do toho, ale Martin mně neslyší, ani když Jarda dává relátko. Tou dobou u mne Jarda Sušice hrál téměř pětkou a když jsem sejmul trubkový návlek byla z toho trojková čitelnost, mezi námi bylo 213 km. S Martinem se to podařilo o pár minut později na jiném kanále... dnešek je skvělý, říkám si!

Koukám na hodinky a přemítám že pokud chci stihnout další naplánované kopečky musím už vyrazit. Zkouším ještě rychle přeběhnout na východní skalisko, jestli tam neuslyším nějaké Pardubáky nebo Vlastu Ostrov, který měl být venku. Po chvilce se mi ozývá akorát Robert Křelina sedící doma za pecí a než se stačíme pořádně rozloučit, odzbrojí mně neskutečná výzva. Jak z čistého nebe z vysílačky zaslechnu čitelnou hlášku tu Orol Nová Dubnica portejbl Malá Fatra! Co vám budu povídat, po zádech mi proběhnul mráz a nechápal jsem jestli je to vůbec možné .... Zahulákám krátce na kanále že je tam Slovensko, ať všichni dají volný prostor .... Tou dobou se už snaží o spojení Zdeněk Javorná z Klínovce, který je o více než 100 km dál než já! Nadšeně poslouchám a honí se mi hlavou jak je to úžasné na tak malé vysílačce polapit signál až ze Slovenska! Z bundy rychle vytahuji mobil, abych tu událost zaznamenal, avšak technika protestuje že prý mám plnou galerii s nedostatkem místa.... Zkouším tedy na foťáku nahodit video, jenže ouha po pár vteřinách záznamu se to opakovaně zastavuje s hláškou "chyba karty" a je vymalováno, zřejmě sem do něj šoupnul pomalou kartu a na video to nestíhalo, tímto způsobem se mi podařilo nahrát jen pár vteřin a dál jsem to vzdal. Krátce jsem zavzpomínal na Tomáše Vlašim, který to má perfektně zmáknuté a dokáže jak chobotnice zároveň kvalitně ovládat kameru i PMR-ku, v tomto si dávám novoroční předsevzetí že se polepším a dovybavím se něčím spolehlivým :-).

Takto jsem slyšel Orla Nová Dubnica /p Kľak na Brdu v Jizerských horách [MP3 nahrávka]

Orel a Zdeněk mají spojení v kapse (gratuluji kluci k 437 km!!!), už je my jasné že to bude rekordní česko-slovenský kousek a zkouším to i já. Na moje výzvy nakonec Orel reflektuje a prosí mně o přeladění na kanál č. 4. Tam si předáme reportíky a s nadšeným projevem děkuji Orlovi za toto mimořádné spojení na Kľak (JN98HX). Opojení mně neopouští, jelikož jsem Orla poslouchal asi dalších patnáct minut i při sestupu z kóty dolů. Mezitím to na něj zkoušel Tomáš Vlašim a držel jsem jim palce ať to vyjde, ale nadmořská výška Tomáše kolem 500m byla asi záporným faktorem.

Tomáš Vlašim na svém výborném blogu uveřejnil postřehy Zdeňka Javorná - samotného aktéra zmíněného DXu s Orlem Nová Dubnica (437 km). Taktež tam najdete i odkaz na shrnující video s odposlechnutými kontakty, tak jak je slyšel Tomáš Vlašim ve středu Čech (Tome díky!).

Dle lokátorů nám to hodilo 323 km. Delší spojení jsem zatím s obyčejnou 500 mW Sencorkou 600 neuskutečnil. Orel prý použil ruční Alinco DJ-500 s anténou lambda ½ na 1 Watt a slyšel mne 4R.

Tímto ovšem překvápka nekončila. Evidentní tropo podmínky umožnily nemožné a za pár minut jsem na sedmičce zaslechl "moravský hlas", jak říká že vysílá přes 600 m/m vysoko a zdravil na Chmeľovou do Bílých Karpat! Možná to byl Vašek Klobouky (?). Obě stanice byly čitelností 4R a signál z Chmeľové postupně sílil. Rozluštil jsem nakonec i jeho volačku: Pavoľ Vršatec-Chmeľová (JN99BB). Po chvilce brejkování mne i dává prostor, předáváme si pozdravy, avšak spojení se v dalších podhovorech přerušuje, report jsem od Paľa už neobdržel a celkově to spojení počítám jako nedokončené. Nechtěl jsem usurpovat sedmičku jen pro sebe a dal šanci i Tomášovi Vlašim, který to na Pavla též zkoušel.

Na závěr jsem ještě pokoušel Mikeše Jihlava, který volal někde od D1 (JN79..). Upozornil mne na něj Tomáš Vlašim a ochotně pomohl s relátkem. Vzájemné spojení s Mikešem jsme z toho ale nevykřesali. Poslední zápis v deníku patřil Pavlovi Kolín volajícímu z Vysoké u Kutné hory.

Díky těm úžasným podmínkám jsem přesun na další kopečky tentokrát odpískal a byl jsem šťasten že nějaký vnitřní impuls mne na Brdu udržel do správného okamžiku, jelikož při přesunu na další kóty bych spojení na Slovensko nejspíše neuskutečnil. Orlovi patří velký dík a všem ostatním co se ozvali bezpochyby též ;-). Lepší konec roku jsem si nemohl přát.

Do Hejnic na autobus cesta byla dlouhá a za světla jsem to již nestihl. Příjemnou večerní atmosféru umocňovaly zážitky o které jsem byl obohacen.
Těším se naslyšenou nejen na PMR staničkách v roce 2017. Ať vám ten nový rok dobře vychází a mnoho šťastných výletů a DXů vám všem.

Jerry Nové Město