CB - PMR radiostanice a vysílání

Článek pro nás sepsal Wořech Praha (zastávka č.25) - díky

Na noční DXing se štafetou jsem se těšil dlouho dopředu. Věděl jsem, co chci s sebou, takže sbaleno bylo za pár minut. Avizované počasí mi dělalo trochu starosti, avšak nebylo to poprvé, co jsme měli spát na kopci za deště. Plachta, pončo, vařič, jídlo, voda, čelovka a vysílačky v batohu a vyrážíme. Pod kopcem jsem dostal varování od místního obyvatele Těškova, že kolem šesté se mají čerti ženit. Mávnul jsem prackou, jakože v pohodě a šlapali jsme dál. Kolem šesté přišlo jenom drobné pršení, kterému nebylo třeba věnovat větší pozornosti. Doufal jsem, že voda spadne někde na horách. Chyba lávky! Když jsme dorazili na kopec, bylo krásně a pěkné horko.

Navštívili jsme Bílou skálu, Radeč, Brno... Na zřícenině hradu Mitrvald, na Mapy.cz označeno jako Hrad, jsem hned udělal čtyři spojení a šel postavit příbytek pro mě a mou drahou polovičku.

Výhledy z kóty Mitrvald

Ještě skočit pro vodu a bude hotovo. Jenže studánka byla trochu daleko a ještě tak pekelně schovaná, že jsem ztratil asi hodinu času.

Blížící se bouřka

Vrátil jsem se po deváté a uviděl tu bleskohru na obzoru. Pomalu se temnilo a já si říkal, jestli je bivak dostatečně ukotven. Ještě přidávám ponča a vše řádně utahuji. Koukám na čas a ono je už 21:45. Kruci, to už si krom štafety nezavysílám! Vítr začal sílit, denní světlo snižovat svoji intenzitu.

Naše nocležení ...

Poslouchám sedmičku a zaslechnu Dana Lhotu. Trochu se natočím a mám ho tu jak z praku za 5. Trochu haluz podle výškopisu, ale ty bouřky všude kolem dělají divy. Dále slyším Michala Polepy na Kalichu takovou 4-kou, Sasana na Mužském 2-3. Snažím se dovolat na stanici číslo 26. Ticho! Se stanicí 24 jsem v kontaktu byl již od odpoledne. 21:55 začíná pršet. Slézám ze skály a uchyluji se pod převis za skalou. Zatím zde neprší. Začíná štafeta a já přikrčen poslouchám Jerryho, který vykopává na dvojku. Do mého čísla 25 je ještě daleko, ale vítr už začal ohýbat stromy okolo. Většinu stanic slyším docela obstojně. Při čísle 23 přijde to nejhorší. Brutální liják s fičákem mi dělají z oblečení mokrou deku. Sedíce na bobku, třímajíc v ruce Intek, snažíce rozeznat svoji volačku v éteru, doprovázené prskáním od blesků, kýbly vody a sílícím vichrem, znatelně chladnu. Konečně dostávám potřebné informace od Karla Rokycany. Pokouším se poslat štafetu na 26ku Jerry Jirkov, ten bohužel není na kótě. Zaskakuje Sokol Dobříš. Štafeta jede dál a já se běžím schovat pod plachtu což mě činí velmi nešťastným, protože si nemohu zapsat kolik stanic je zde k zaslechnutí a jakým rádiem. Zasednu na karimatku a poslouchám, jak se štafeta odráží od kopců. Skrz plachtu mi kápne na stanici. Co to? Aha dírka. A hele druhá, třetí, pátá, cedník! Začalo pršet skrz a ten běsnící vítr tomu dodával šmrnc. Usedneme s přítelkou ke skále, kde se zdá být ještě sucho. Pro lepší pocit zhasínám čelovku. Je vlastně zbytečná, blesky hrají takovou stínohru, že se dá v pohodě číst kniha. Vítr ještě zesiluje a už prší vodorovně a možná i ze spodu. Potoky stékající z plachty si razí cestu jehličím pod mou karimatku. Čvachtá to. Znatelně se ochladilo a já se oblékám z vlhkých kraťas do mokrých kalhot. Špekáčky, jenž jsme si chtěli opéct, jíme studené s chlebem. Dostávám zprávu, že štafeta je u konce a vrací se zpět. Koukám kde mám deník a nacházím ho totálně rozmočený pod moji botou. Dole pod plachtou je signál výrazně horší a já doufám, že bude dost silný, abych slyšel Sokola, až půjde štafeta nazpátek. Po dlouhé době čekání slabě zaslechnu volání na Wořecha Praha. To je moje chvíle. Snažím se předat štafetu, ale nevím, jestli úspěšně, protože protistanici zde neslyším. Po chvilce se z šumu ozývá slabě protistanice a já vím, že vzkaz dorazil. Úkol splněn. Ven v té bouřce nejdu, bojím se o stanici a vlastně i svůj život. Noční DXing tedy oželuji. Všechno mokrý od bláta.

Jediná suchá věc je náš pes, který se schoulil do spacáku a všechno poctivě zaspal. Já si rozkládám karimatku do potůčku a lemuji věcmi, které si můžou vlhnout jak chtějí. Ešus, petka, hrnek ... vším se snažím zastavit příval vody hrnoucí se na můj spacák. Rachot plachty ve větru mi stejnak spát nedá. Usínám ve skobě okolo třetí ranní, asi na dvě hodiny. Tady platilo pořekadlo: "Ráno mokřejší večera"

Probuzení na Mitrvaldu

Budím se v kaluži bláta, která se stihla vytvořit. Dopoledne jsme pobalili všechny ty promáčený hadry a věci a pomalou chůzí sbírajíce houby se vlečeme k autu s hrdou myšlenkou, že jsme kótu Mitrvald udrželi!

Co dodat. Velké díky Jerrymu za uspořádání štafety a též všem, kteří se zúčastnili, bez nich by totiž štafeta nefungovala. Doufám, že příští rok, za lepšího počasí, opět na našich kopečkách a vrcholcích bude slyšet: „Tady Jerry Nové Město pod Smrkem, stanice číslo jedna…“

Deník spojení z Mitrvaldu 680 m JN69UT
Deník z kóty Brno 718 m JN69UT
Deník z kóty Radeč 721m JN69TT

Tisková verze článku